Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #12139

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
27.11.20 16:40:25 | #12139
Reakce na příspěvek #12137

Díky, znám Lurdy, Fatimu a také Garabandal, který není v seznamu. Tato místa jsem navštívila. A taky jsem byla v Santiagu de Compostela (Pěšky 150 km z Porta) a šla jsem pěšky z domu do Mariazellu. To je kolem 200 km.

Putování do poutních míst je velice uklidňující.


 #12137 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
27.11.20 16:35:56 | #12138 (1)

Obsah příspěvku byl smazán.


 #12137 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
27.11.20 16:41:19 | #12140 (1)

Ale chodím ráda i do míst kolem bydliště, letos jsem nachodila kolem 1300 km.


 #12139 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
27.11.20 17:59:25 | #12147 (1)

jo, ja som v r. 1988 v mariánskom roku absolvoval 300 km púť z Waršavy do Čenstochovej (za 9 dní, denne viac ako 30 km) spolu s 30 000 pútnikmi z celej Európy - prespávali sme po humnách v rôznych dedinách na sene, bolo to šílené, ale vydržali sme to...tu som bol svedkom aj osobného zázraku, neviem to inak nazvať: - na 5. deň putovania som zjedol skazené ryby/konzervu a v noci v sene mi prišlo strašne zle, bolesti brucha, išlo mi roztrhnúť črevá - vytackal som sa v noci asi o 2.-hej stonajúc z humna, prešiel zohnutý, tackajúci a vzdychajúci od bolesti pred dom, sadol som si v strašných bolestiach na lavičku pred dom a zúfalý a stonajúci som nevedel, čo robiť. V takomto stave som sa sa začal modliť. pane, takto predsa nemôžem skonči!!? - v tom zrazu z tmy vystúpila jedna žena v strednom veku v dlhých šatách, natiahla ku mne ruku a povedala, čo nikdy nezabudnem): "proszę pana, ciepla herbata"! (prosím, pane, teplý čaj!), - čaj, dosť horúci/hořký, som hltavo vypil, vrátil jej hrnček (bol to kovový hrnček), a ona zrazu zmizla - bolesti ustúpili, ľahol som si znova do sena a zaspal, zobudil som sa na budíček (o 4,30 hod) na pokračovanie v púti úplne bez bolestí...


 #12139