Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Tak buď konkrétnější ty. Je na první pohled jasný, že onen démonologický model je dneska už archaickým paradigmatem, poněvadž vysvětlení pomocí nehmotných bytostí, co kolem nás lítají (a můžou se nám dostat i do hlavy), je z hlediska fyzikální vědy nesmyslné. Ty ostatní tři modely mají alespoň nějakou fyzikální relevanci. A co se týče samotného psychologického modelu, ten má předpoklady stát se vysvětlením a nástupcem toho dneska už překonaného démonologického.

ad soucet:
myslel jsem to jinak.. uvedl jsi, ze "výklad může vycházet i z jiného paradigmatu", takze mne zajima, jake paradigma mas na mysli - muzes priblizit, jaky soubor norem, jaky zpusob mysleni, jake zakladni predpoklady ci metody studia, ktere aktualne nejsou vedeckou komunitou prijimany, by dle tveho nazoru meli psychologove akceptovat, protoze kuprikladu prinasi lepsi teorie ci modely, ktere jsou blize nami zite realite?
p.s. jinak tomu "démonologickému modelu" nerozumim - zminit jej jakozto "archaické paradigma" navzdory skutecnosti, ze pritom vedci neni chapano jakozto teoreticky ramec a soubor presvedceni poskytujici, mne mate..

Tak psychologický výklad (či paradigma) je postaven na tom, že náboženské pojmy a příběhy nepopisují realitu vnější, ale realitu vnitřní, tj. nepopisují věci a dění venku ve světě, ale věci a dění v psychice a jsou tedy způsobem vyjádření struktury a dynamiky psýché. Takhle k náboženství přistupuje typicky hlubinná psychologie. Takový přístup umí vysvětlit spoustu věcí včetně toho, proč je náboženství už od prvních počátků objevení se člověka rozšířeno po celém světě a proč nemizí ani v dobách nástupu racionalismu. Zatím se obor hlubinné psychologie nachází na okraji psychologického vědního proudu, protože tyhle a jiné věci se velice nesnadno prokazují objektivními metodami, ale s jistotou můžu říct, že se postupně s nárůstem poznání (jsme s psychologickou vědou teprve na začátku) dostane do pozice hlavního proudu.

Archaické paradigma = archaický způsob pojetí či náhledu. Např. pojímat dneska duševní poruchy jako činnost duchů, jak tomu bylo v minulosti (a je tomu i v bibli), je dneska už překonané, archaické. Archaická je víra v nehmotné bytosti (být nehmotný je fyzikální nesmysl, natož ještě být taková bytost) a archaický je tedy i tradiční, metafyzický výklad náboženství, tj. klasická teologie (třebaže je stále nejrozšířenější a psychologicky vzato na tom zase není nic špatně).

ad soucet.
.."Zatím se obor hlubinné psychologie nachází na okraji psychologického vědního proudu, protože tyhle a jiné věci se velice nesnadno prokazují objektivními metodami, ale s jistotou můžu říct, že se postupně s nárůstem poznání (jsme s psychologickou vědou teprve na začátku) dostane do pozice hlavního proudu"..
sice velmi pochybuji, ze se kdy stane hlavnim proudem, ale nechci ti brat "nadeji", ze az jednoho dne vsem psychologum JEBNE a spekulace à la Jung budou "standardem", stane se z tebe post mortem clovek, ktery mel kdysi davno "pravdu" - s tim zbytkem vsak souhlasim, nevedecke myslenkove systemy jsou pravem na okraji zajmu..

To není vyřčeno v naději, nýbrž pod vlivem poznání. Spolu s nárůstem poznání věda objevuje i nové metody zkoumání, takže to co je dneska spekulací, může být klidně v budoucnu prokázáno jako fakt. Podívej se na historii vědy. Snad v každém oboru se věda vyvíjela úplně jiným směrem, než kam ukazovali prvotní objevy.

Táraniny a vyslovené fantazijní výmysly tu předkládáš ty. Slovensko by bez kolaborace s nacisty nezaniklo, tak jako jsme nezanikli my nebo jiné státy, co nacisti okupovali (nás okupovali, vy jste byli jejich spojenec). Zjevně ani nemáš znalosti z historie, protože Polsko za WW2 neexistovalo a rusko taky ne.

ad soucet:
nechce se mi moc "zabrusovat" do oblasti teorie a filosofie vedy - co se vsak pokroku ve vede tyce, tak v kolokvialnim slova smyslu jsou zakladni "pohledy" dva, evolucni a revolucni.. opravdu vsak nevidim vubec zadny duvod, proc by melo dojit ke zmene paradigmatu a nahrazeni "naturalistickeho" vysvetleni za pomoci metodologie/pra­videl (falzifikace, verifikace, konfirmace apod.) pojmove diskontinualnim a nikoliv racionalitu konstituujicim pristupem..
p.s. jestli se nepletu, tak podle paradigmaticke teorie je v ramci tranzice z jednoho paradigmatu k druhemu na drivejsi vedecke problemy nahlizeno jakozto na "metafyzicke" - tve "mluvíš o výkladech, co se drží té metafyzické linie, ale výklad může vycházet i z jiného paradigmatu, z jiného náhledu na věc" mne proto moc neprekvapuje

Neříkám, že by měla něco měnit. Říkám, že se v budoucnu můžou objevit způsoby, jak lze zkoumat nyní obtížně přístupné a zkoumatelné oblasti, a odkazuji se při tom na historii.
V každém případě věda k tomu dříve nebo později dospěje a snad to stihne dříve, než do tohoto bodu doběhne evoluce vědomí a bude to všem na první pohled jasné.