Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Vzdělání ve víře není nic navíc. Naopak – je to výplach mozku od zájmu podívat se na věc z úhlu mimo tuto víru.

vo viere je človek vzdelaný v reáliách biblickej (hlavne evanjeliovej) viery, ktoré mu predkladá k viere Cirkev - o to viac, keď niekto verejne vystupuje a píše o viere, resp..učí články viery a jej reálie (teologické i filozofické fakulty) ....viera v Boha v Kristovi je najväčší osobný dar Ducha, je to biblické tajomstvo pre spásu, ak chce človek uveriť v Boha zjavenom v Kristovi, musí toho z reálií viery teda hodne vedieť...pozn.: viera je dar Boha (Ducha Svätého), nie každý ju má, vidíte to aj na týchto df - to je jedna vec, ale aby sa tento dar mohol rozvinúť, treba sa vzdelávať vo viere (učitelia Cirkvi, napr. apoštolskí a poapoštolskí cirkevní otcovia, T. Akvinský, Augustín, Ambrož, Katarina Sienská,...,,..a mnohí iní boli veľkí znalci (vzdelanci) viery...

Vizitor má pravdu v tom, že je obohacením podívat se na věc nejen z pohledu vědy a vědeckých poznatků nýbrž i z pohledu víry.

Ano, i (neboli také) z pohledu víry. To, co tu ale předvádí, je pouze z pohledu víry.

ne, ne, viera je aj predmetom humanitnej vedy (teologie, a jej vetvy - je ich najmenej 10, a iných vied - napr. psychologie, psychiatrie, sociologie, etnografie, ewtiky,...), nie je však predmetom prírodných/em­pirických vied, pochopiteľne...

psychologie, psychiatrie, sociologie, etnografie ... jsou obory přírodních věd. To by měl vědět i nejfanatičtější fanatik.
Náboženská ideologie a na "hledání náboženské pravdy" náboženskou filosofií nemají s přírodou nic společného, jako třeba metafyzika, esoterika a okultismus..

nie sú to obory prírodných vied, sú to obory humanitných/fi­lozofických vied..

Ano, humanitní, tedy o člověku a i o zvířatech, tedy přírodní.

Ne, nemíním se o tom s tebou hádat. Ty řadíš člověka mimo přírodu. Je to tvůj, i když zmatený názor.
Mohu si tvou ideologii vysvětlit jen tak, že tvoji učitelé náboženství zaspali několik století, možná i tisíciletí.

ide o oficiálne delenie/klasi­fikácia vied - na prírodné/expe­rimentálne/em­pirické vedy a humanitné/filo­zofické vedy...prírodné vedy sa ďalej delia na "živé" vedy (o živote, živej prírode - sú ich desiatky) a neživé vedy (fyzikálne/chemické - tiež desiatky)......aj humanitné/filo­zofické vedy majú svoje delenie podľa rôznych kritérií...roz­delenie vied by zabralo 2 stránky A4...

Teologii, jakožto „vědu“ postavenou na domnělé pravdivosti jedné knihy, bych moc vědou nenazýval…

Teologie je pseudověda o ničem. Zabývá se jen otázkami a problémy, které vznikají z ní samotné, nebo si je sama uměle vytváří.

to samé můžeš říct o sociologii nebo i ekonomice.

Ale no.
Vážně?
Ekonomie je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků - zejména zboží, služeb a peněz - a zkoumá, jak jsou omezené zdroje alokovány mezi jednotlivá alternativní využití.
Sociologie je chápána například jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.
Oba odbory procují s něčím "hmatatelným" - mají k dispozici fakty
Teologie je nauka o Bohu, o bozích a souvisejících tématech - zázraky, duše, posmrtný život a pod.
Je to nauka postavená "na vodě" - jen a jen na víře - která může kdykoliv "zkolabovat" - stačí jen objevit jakýkoliv život na jakýkoliv planetě, nebo měsících planet.

spousta ekonomický pojmů je virtuálních

Je rozdíl spousta a všechny - jak je to u teologii.

teologie je náuka o zjavení jedného Boha v jednote Trojice/trojiičná náuka a o vykúpení človeka skrze Krista...o bozích sa zmieňuje len okrajovo...

Bohové mají taky svoji "historii" - pochybuji, že by se to neprobíralo v potřebném rozsahu - antičtí a židovští bohové a atd. :
např. malinký výber UK doktorské programy -
Biblická teologie
Historická a systematická teologie
Praktická teologie a teologická etika
Filosofie náboženství.

bohové majú svoju históriu v hlavách popletených ľudí...nemôže mať históriu to, čo neexistuje....

neexistuje ani tvůj BŮH

:-) to je odvážne tvrdenie! - máte dôkaz?

ano, jednoduše není potřeba k vysvětlení vůbec ničeho

Důkazy Boží neexistence??

Proč se vesmír nadále rozširuje?
Proč se atom dělí až na elementární částice?
Proč je tady po světě víc indicií pro mimozemšťany, než pro Boha?
Proč věří v Boha jenom 2/7 lidstva?
Proč se v církvi děje tolik věcí proti Bohu?
A atd.
Pokud by Bůh existoval tak to Proč(?) by tady nebylo - už jen to "roztahování" vesmíru - k čemu, když jsme tady podle tebe sami - stačila jedna galaxie, aby byli nějaké ty hvězdy na nebi.

sú to práve nepriame dôkazy Boží existence...Boh nás presahuje, preto i vo vede používame špekulácie, hypotezy, teorie - ale i dôkazy...tými prvými troma sa vo vede len tak hemží...

Platí i pro molekulární biologii.

tam to neplatí, je to experimentálna/em­pirická veda, tam sa všetko dokazuje - i keď pred dôkazom to začína hypotezou, ďalej teorií (predexperimentálny pracovný prístup) - ale rozhodujúci je dôkaz...mol biol publikuje len dôkazy, - hypotézy, teorie sú len pracovné (diskusné) prístupy pred experimentálnym dokazovaním....

Teorie není žádný pracovní přístup - je to propracovaný, ucelený, fakticky (tj. experimentálně a observačně) silně podpořený návrh principů nějakého pozorovaného jevu. Snaží se tedy vysvětlit, proč experiment či pozorování vede k výsledkům, ke kterým vede. Věda nemá žádnou vyšší metu, než je teorie. Teorie se buď vyvrátí, nebo se bere jako platná. Máte snad pocit, že třeba taková Mitchellova chemiosmotická teorie vzniku ATP je jen teorie?

Ono x krát jsem mu vysvětloval, co je to teorie a co hypotéza.
Nevejde se mu to už do "hlavy" - proto to asi dokola špatně opakuje.

Pochopitelně ta nejdůležitější hypotéza je pro pobožného ta, o existenci nadpřirozeného vševědy.

:-) Boh nie je objektom vedy, teda nemôže byť ani hypotézou...

Bůh neobstojí ani jako hypotéza. Jeho existencí by se nic nevysvětlilo, což byl zřejmě původní záměr, tedy podat jakýsi obraz světa, který by měl jednoduchý řád a smysl.

Já vím a vím to už od školních let, že bůh, bohové, duchové, vodníci ... jsou pohádkové bytosti pohádkových vlastností. A takoví dýchají vodu i vzduchoprázdno, jsou většinou nesmrtelní, mění svou podou a svou podstatou (mohou procházet zdmi), atd - nekonečné množství super-vlastností.
Pochopitelně je pro dospělce těžké si přiznat, že věří v reálnou existenci pohádkových bytostí a tak byly pohádky přejmenovány na legendy. A tak věří dospělci (ne všichni), že legendy jsou popisy skutečných událostí-

Takže ty jsi neslyšel o bozích antiky a židovských bozích??
Nebo slovanských, severských a atd.?
Někteří lidé v ně věří.
Je to na tom samém základu víry, jak věříš ty na jediného Boha - můžeš psát co chceš - základ je stejný - víra.
No a někteří mají i reálný základ - např. Perun – bůh hromu a blesku. Blesky existují, že?

v týchto bohov verili Slovania a iné pohanské národy pred príchodom kresťanstva, dnes v civilizovanej krajine nikto na (v) bohov neverí (ak sa s nimi handrkuje, tak len zo srandy a zábavy)......

Ano verili a teraz neveria.
Přesně jak ty - taky jen věříš.

iste, ja otvorene hovorím o viere v Boha zjavenom v Kristovi, ale neverím všelijakých bohov, ktorých sú v pohádkovej a mýtickej literatúre tisíce...

Údajně zjeveného...

Zase ti musím připomínat, že Ježíš byl podvodník, který na svoje "zázraky", používal hypnózu? Dokazuje to i fakt, že všechny, slovy všechny Ježíšovy "zázraky", jde s použitím hypnózy - zopakovat!

teologie je náuka o zjavení jedného Boha v jednote Trojice/trojiičná náuka a o vykúpení človeka skrze Krista.

jinak řečeno - žvástologie

vo vašej hlave ano...

Ale má pravdu předsedo.

To není pravda. Dopad těchto věd a jejich teorií na praxi může být značný a hlavně - na rozdíl od teologie -vycházejí ze skutečnosti.

JIstě že dopad může být značný, zejména když se začnou dělat opatření na základě teorie a statistiky (přesný součet nepřesných čísel) a odhadů. Pořád se pohybujeme na tenkém ledě.

Proč? V čem je to obohacení zřejmé?

Příklad - geolog vidí a prozkoumá skalní útvar na boku Araratu a díky náboženství určí, že vápenec není vápencem ale dřevem archy?
Nebo že medik určí existus, ale díky náboženskému "vzdělání" nevyloučí vzkříšení?

Tohle je ratko rozpolcení osobnosti na realistu a na idealistu. Jekyll a Hyde.

no třeba...je hodně příkladů, kdy se na to můžeš podívat čistě vědecky třeba z medicinského hlediska co všecko má nemocné nebo také z pohledu víry, čím nebo jakém smyslu si ten člověk ubližuje a trpí.

Co se týče hledání artefaktů, tak tam mám porozumění pro badatelské nadšení. Třeba Trója byla nalezena dle HOmérových eposů jestli se nemýlím. Pokud se nadšencům podaří něco nalézt, může to být zajímavé. Ovšem přání ještě není důkaz :-)

Prosím tě ratko, to, že na kopečku Hisarlik byla bájná Trója není vůbec jisté. Jisté je, ža na tom kopečku je několik archeologických vrstev dřívějších osídlení. Nic z toho neodpovídá Homérově popisu Tróji v Ilias. Je potřeba hodně fantazie v tom nánosu artefaktů dávných kultur vidět důkaz o reálné existenci bájného města Tróji. Už jsem to kdysi psal do diskutníků, že Schlíeman byl fantasta a pravděpodobně i archeologický podvodník, což bylo v jeho době běžná praktika. Vis též třeba podstrčený nález z Piltdownu. Přečti si také kritické posouzení Schliemanova nálezu trojského pokladu.

Platónovu (Solónovu) Atlantidu (měla být velká jako dnešní Asie) také hledají lidé dodnes. Nejnověj ji lokalizovali někde u Brazílie na dně Atlantiku. Nomen est omen.

Co neudělají lidi pro svou slávu a zdání vzdělanosti, když na to mají. Tady může jako příklad posloužit Nikola Tesla.

V každém případě to byli nadšenci, co vložily do svých objevů veškeré své síly. Tedy toto nadšení je třeba ocenit. Jestli Troja nebo ne, prostě hledali dokud něco nevykopali.

Ale jo, kdo měl prachy a ambice, tak vyrazil do terénu. Vzdělání v dávné kultuře a v práci archeologa se teprv formovalo. Darwin také nebyl od narození geologem, zoologem a botanikem.

Zásluha Schliemana byla v probuzení zájmu veřejnosti o dřívější kultury a tedy i o archeologii. Také si uvědomil a byl příkladem pro své kolegy a následníky, že se musí při odkrývání nánosů novějších artefaktů postupovat metodicky, dokumentovat pracovní pole atd. atd. Prostě rozpoznal rozdíl mezi hledačem pokladů a archeologem.
Schliemann "vykopal" i Mykény.

Velice zajímavé jsou i vykopávky na Krétě, minojské paláce

Na Krétě jsme kdysi byli týden, museum v Iráklionu (Heráklionu) a Knóssos navštívili, bronzovou sošku kněžky s hady a nahoře bez koupili a v moří u Mataly koupali. A rezavou lodí poloprázdnou sice ale s nepředstavitelným svinčíkem ve sprchách a toaletách z Pirea tam i zpět pluli. To loď čistil naposledy asi Herkules, jako rozcvičku na Augiášovy chlévy.

na Krétě je těch chrámů víc.

To popisuješ oblast psychiatrie, to nemá s náboženstvím nic společného.

Ano, existují lidé psychicky choří. Vem si jen stovky různých fobií, tedy až panického strachu z něčeho, z čeho racionálně založený člověk strach nemá.
Vem si vizuální a sluchové halucinace, bílé myšky, hvězdičky, klamné vnímání, přehnanou (stařeckou) důvěřivost atd. atd.
Vem si třeba Tourette-Syndrom, zážitky deja-vu ...

Beru, beru :-)

Tak vidíš-