Me, myself and Irene = Já, osobně a Irena. nebo třeba Já, sám a
Irena.
Nebo Ich, alleine und Irene.
Jasně, že 100% doslovný překlad "hapruje" dobře znatelné je to v
návodech na použití přístrojů vyrobených v Asii. 
Me, myself and Irene = Já, osobně a Irena. nebo třeba Já, sám a
Irena.
Nebo Ich, alleine und Irene.
Jasně, že 100% doslovný překlad "hapruje" dobře znatelné je to v
návodech na použití přístrojů vyrobených v Asii. 
Anglické self právě není příslovce ani zájmeno, ale podstatné jméno (pak ještě přídavné a sloveso), znamenající JÁ. Ale já v trochu jiném smyslu než co vyjadřuje slovo ego. V češtině se to nesnadno vyjádří, protože máme jen jeden pojem, ale z toho, co jsem pochytil z vyjádření angličanů, tak v obecné mluvě self označuje já jakožto bytost a psychologicky spolu s tím já jakožto něco, co je bytosti vlastní, co je samostatné, svébytné a nepodléhá vědomé libovůli. Přeloženo je to tedy do češtiny jako "druhé já" coby od vědomí odštěpený psychický komplex.
V odborné literatuře se slovo self používá ve smyslu sebeuvědomování, jáství. V tomto významu se pak užívá jako první část složených slov, když se mluví o konkrétním uvědomování (např. self-recognition, seberozpoznání, jakožto poznání se v zrcadle, což je typ sebeuvědomění, ale jiný typ než self-reflection coby uvědomění si svého psychického dění).