To je dobrý postřeh, protože uvědomění má určitou šíři či má
různé úrovně. Dalo by se to připodobnit ke škále IQ u inteligence.
Uvědomování vlastně znamená rozlišování, protože rozlišování je
podmínkou uvědomění, přičemž množství toho, co je rozlišováno, se u
různých tvorů i jedinců liší. Například umí rozlišit mezi svým tělem
a okolním světem, ale už třeba neumí rozlišit mezi počitky/vjemy
okolního světa a vlastními myšlenkami. Uvědomění sebe sama je komplexní
záležitost sestávající z různých dílčích uvědomění (svého těla,
plynutí času, své historie, subjektu coby konatele...), přičemž
největší soubor těchto dílčích uvědomění se vyskytuje u člověka. Ale
stupeň uvědomění se liší i u každého jednotlivého člověka, protože
třeba ne každý je schopen nahlédnout na sebe "zvenčí", z pohledu 3. osoby,
nebo ne každý je schopen empatie, vcítit se do situace druhého. Stejně tak
patří ke stupni uvědomění, že druhé bytosti vnímáme jako pociťující
(tedy např. uvědomujeme si, že je bolí, když jim utrhneme nožičku nebo
když je ztrapníme).