,
Takhle o tom píše František Koukolík:
Nejdřív několik definic. Každý zná z vlastní zkušenosti, co je bdělý stav. Opakem bdělého stavu je bezvědomí. Bezvědomí má zhruba pět skupin základních příčin a je abecedou každého lékaře. Diagnostikovat bezvědomí může být někdy relativně lehké, někdy je to o život pacienta – i doktora. Fyziologickým stavem vědomí je spánek. Následující náplní pojmu vědomí je pocit souvislosti událostí, toku času. Pravděpodobným fyziologickým podkladem je v tomto případě pracovní paměť. Třetím obsahem pojmu vědomí je soubor psychologických jevů, kterým říkáme záměry, myšlenky nebo úvahy; mezinárodní literatura tomu říká awareness. Čtvrtým pojmem užívaným ve vztahu k vědomí je sebeuvědomování, čili vědomí o vědomí. Svízelí je, že v češtině užíváme obvykle jenom pojem jeden. Nedefinuje-li se, dochází k zbytečným nedorozuměním.
...
Přišel čas zpřesnit terminologii. Znova připomínám, že čeština má jenom jeden pojem pro vědomí. Říkáme tomu vědomí. Mezinárodní literatura ale pod pojmem vědomí skrývá řadu pojmů. Nejprve sensation/perception. To je vědomí ve smyslu rozlišování počitků. Pak alertness – vědomí ve smyslu bdělosti a attention – zaměřená pozornost coby složka vědomí. A další: awareness – to je vyšší vědomí neboli vědomí o vědomí. Awareness závisí na integrální činnosti čelních laloků. Dalšími složkami vědomí jsou psychologické termíny motivace a vůle. Literatura běžně střídá termíny conciousness a awareness. Konečně je tu obskurní slovo mind, v praxi nepřeložitelné. Má desítky významů, ale obvykle se překládá jako vědomí. A konečně pojem soul, to je duše. To je náboženský pojem.
