on to myslel tak, že Ježíš jmenoval jen dvě přikázání, když se ho
ptali:
„Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“
on to myslel tak, že Ježíš jmenoval jen dvě přikázání, když se ho
ptali:
„Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“
Ježíš vlastně shrnul Desatero do dvou přikázání: miluj Boha a miluj bližního. Tyhle dvě myšlenky jsou leitmotivem Desatera.
To se sice na takto převyprávělo ale podle Ježíše milovati máme Boha svého celým svým... a bližní své tak jako sebe.
Jo jde o to že aby se to člověk neučil strojově,bez lásky,pak je zbytek k ničemu. Proto ty dvě jako první.
To nemají být další dvě přikázání nad rámec těch deseti, ale je to míněno tak, že Desatero se dá rozdělit do dvou skupin, když budeme z jednotlivých přikázání abstrahovat: miluj Boha svého celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí (1.-3. přikázání) a miluj svého bližního jako sebe samého (4. až 10. přikázání). Do těchto dvou tezí se dá Desatero shrnout.
Jo to je dobré, to by si měl každý křesťan přečíst. A je to tam vlastně napsáno:
V Ježíšových očích je láska shrnutí všech přikázání: první čtyři popisují lásku k Bohu a dalších šest lásku k bližnímu. Ježíš neříká, že tato dvě přikázání nahrazují původních deset, ale že všechny ostatní v těchto dvou „spočívají“...
Akorát z toho co se tam píše tak jakoby záměrně překroutili církve
desatero k obrazu svému. Jak se jím to hodí a pak z pravého přímo od
Mojžíše vznikli paskvili, které vytváří ohýbání desatera. 
Toto rozdělení přikázání krásně vystihuje vztah mezi vertikální
dimenzí víry (člověk a Bůh) a horizontální dimenzí (člověk a jeho
bližní). To ve výsledku vytváří pomyslný kříž.
Průsečík těchto dvou rovin – bod, kde se protínají nebeské principy s
pozemským životem – je místem rozhodování, morálních dilemat i cesty k
opravdové harmonii mezi vírou a lidskostí.
Jojo a nésti si máme svůj kříž a milovati máme Boha svého (alias svou) celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou ...a bližní své tak jako sebe a ještě k tomu vcházeti těsnou branou a jít po ůzké cestě, což kříž moc širokej není, jen co uneseme.
Takový kříž, který ti zde předestírám, se nemusí nést zas tak špatně. Těžký je jako tvé zlé myšlenky a velký, jako tvé obavy.