,
a tady něco z druhého konce:
4.3 Patologická religiozita
Když uvážíme tato kritéria, která lze ovšem dále rozšířit, pak se v pastoraci setkáváme s celou řadou odchylek od normy v náboženské kultuře života. Jako nábožensky vadné postoje lze např. uvést:
- zarputilý zápas o bezhříšnou svatost
- nenávist proti jinak smýšlejícím
- přehnaný strach z Božího soudu, trestu a konce světa
- bludné náboženské myšlenky
- duchovní nátlak (zákonictví)
- náboženské výklady budoucnosti (výpočty konce světa)
- náboženské blouznění
- přemrštěný strach z prohřešení se
- náboženská touha po moci a uplatnění
- umrtvování těla přehnanou askezí
- útěk před světem
- neschopnost lásky
- popírání života
- okultní praktiky aj.
Člověk, který žije v takovýchto nábožensky vadných postojích, obvykle netrpí nedostatkem teologicko-náboženských informací, nýbrž strachem, pocity viny, potlačovanou bolestí a zlostí. Proto se mu nepomůže sebelépe míněnými informacemi o víře a diskusemi o víře - i když o ně sám žádá - ale opatrným odhalením jeho zmateného a zaslepeného citového světa. Úloha pastorace zde nespočívá v teorii, nýbrž v terapii.
2
