Tak vědomí sebe sama je jenom vědění o sobě samém, takové vědění automaticky neimplikuje perfektní mentální výkon. A mentální výkon úplně nezávisí na vůli člověka, protože se při něm uplatňují psychické funkce, které vůli ovlivnitelné nejsou (paměť, intelekt...). Co se týče negativních reakcí, člověk má prostě tu nevýhodu, že si svých selhání a nedostatků je vědom (díky tomuto vědění), narozdíl od zvířat, ty si z takových věcí nedělají hlavu. Nicméně ve 100 letech je určitá míra mentálních (a nejen jich) selhání a nedostatků normální.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
