Ta výpověď "hmota je věčná" má dvě dimenze.
Tu naši, současnou, přírodní a tu jadernou a kvantovou.
Tu prví odhalili vědci před několika stoletími, hmota nevzniká a nezaniká, jen se přeměňuje. Jeden z primitivních příkladů může být voda v louži po dešti. Ta PO KRÁTKÉM ČASE ZMIZÍ. Zmizí doopravdy ???
No a tu druhou dimenzi odhalili vědci 20. století. Jako příklad nám
poslouží třeba fůze vodíku na Slunci. Výsledem je hélium a to je o fous
lehčí, než byl původní stavební materiál protony a neutrony. Kam zmizela
ta chybějící hmota? No přeměnila se na energii. To rozpoznal a formuloval
Albert Einastein v rovnici
E = M x C2
Tedy, jak zminil Dalko, hmota je určitá forma energie. My, lidé, jsme
květnatě vyjádřeno zformovanou energií.
A dodám, asi věčnou energií. Po našem biologickém skonu se nic z nás
neztratí, vše a to do posledního atomu, tedy do posledního kvanta energie,
zůstane na Zemi. I v tomto příměru jsme nesmrtelní a věční. 
