,
Ondi
Svět vnímá každý člověk jinak.
Dokonce, i každé zvíře ho vnímá jinak
I každý šutrák
Na tom ale existence času (pokud ej řeč stále o tom) nestojí, všem rozměrům prostoru, ať je jich kolik chce, jejichž produktem je i ten šutrák, i ten člověk, všem rozměrům prostoru je u prdele, jak to vnímá člověk včetně toho jako ne/dobře to je schopen měřit
prostě top je.
v tomto případě lze bez uzardění vyhlásit postulát, axiom "Vesmír je"
na rozdíl od dogmatu "Bůh je" o uvedeném skutečně nelze pochybovat
mám to přesně naopak, postuluji jako dogma, že existuji... tedy jsem si vědoma sebe sama a teprve pak následuje objekt... co vnímám.
:-))))
svým způsobem "existuji" není dogma, ale opět axiom nebo postulát
:-)))))))))))))
protože to tak prostě je :-))))))))))
Akorát sis neuvědomila, že axiom "Vesmír je" zahrnuje i tvoji existenci, čili není třeba postulovat ještě "Já existuji" .-)))))))))
řešeno spolu s kalsikem, existuješ, protože existuješ :-))))))))
