na rozdíl od tebe kterej podnikal tak, že vykopal jeden kanál v Praze
dlouhej 30m tak já jsem založil firmu která prosperuje dodnes. 
na rozdíl od tebe kterej podnikal tak, že vykopal jeden kanál v Praze
dlouhej 30m tak já jsem založil firmu která prosperuje dodnes. 
Ty nemáš žádnou firmu, ty lemple, na co si to hraješ? :-)))))))))))))))))))))))))))))))
Maximálně firmu na dementní žvásty :-))))))))))))))))))))))))))))))))))) bez IČA :-))))))))))))))
omlouvám se ti tvojí největší zakázkou v životě první a i poslední
bylo vykopání odtoku z okapu a nebylo to 30m
ale rovných 60m. 
???
Netuším.
Naposledy sjem něco kopal na brigádě o prázdninách na střední, na VŠ pak
jsem byl 1x na chmelu, ale tam jsme nic nekopal.
Podníkám od 1990 dodnes a vcelku si fakt nestěžuji :-)))))))
Každopádně to nijak nesouvisí s tím, a rozhodně to nevyvrací, že jsi
fyzikální blb. .-))))))))))))))))
ostatně jak jinak u fanatickýho věřícího .-)))))))))))))))))))
Neexistuje nic s názvem Einsteinova geometrie.
Existuje pouze geometrie časoprostoru dle Einsteinovy OTR, která je ale vytvářena jako jakákoli "geometrie" prostoru fyzikálními vlastnostmi toho prostoru, v einsteinově představě se zahrnutím příslušných dilatací času a prostoru vč. gravitace, pro kterou už tehdy einstein předpověděl NEHMOTNÉ gravitony. tys nedokázal přelouskat ten link ode mne? Od té doby se jen zkoumá, zda graviton je opravdu nehmotný a nebo nějakou hmotu má.
Ne tedy, že bych se v tom "kvantovém zvěřinci" vyznal, ale foton je
bosonem jako je jím i higgsův boson a nebo onen hypotetický graviton.
Pro mne je to "španělská vesnice", Jak fermiony, tak bosony jsou označovány
za částice, což evokuje hmotný objekt, třeba kuličku, ale bude to spíš
beztvarý chomáček čisté energie.
Pojem "čistá energie" není fyzikální pojem. Hmotný objekt či elementární objekt je správnější pojem než částice, protože pojem částice evokuje představu kuličky, což je nesprávná představa. On se ten elementární objekt za určitých podmínek chová jako částice, za určitých zas jako vlna, ale sám o sobě není ani jedním z toho, nýbrž je něčím třetím, neznámým.
největší blábol této diskuze: add soucet: Hmotný objekt či
elementární objekt je správnější pojem než částice, protože pojem
částice evokuje představu kuličky,
co to tady mumláš o kuličkách a co komu evokuje? možná se ti o
kouličkách i zdá, ale to je tvůj problém.
o kuličkách začal mluvit Demokritos (5. stol. př. n. l.) a víc než před
100 lety tuto představu fyzici opustili nadobro, když zjistili, že částice
mají vlnové vlastnosti.
„Částice“ je nejvhodnější a nejpřesnější pojem, pokud se bavíme o
fyzikálních entitách na mikroskopické nebo kvantové úrovni. Jestli chceš
zavádět ve fyzice nové pojmy, tak ani tady neuspěješ.
Částice evokuje představu částečky, tedy nějaké kuličky. Taková
představa elementárního objektu je špatně.
Vlnové vlastnosti má vlna či prostředí, které se může vlnit. Rozhodně
ne tedy částice.
Tak to vidím i já.

To poslední v řadě je(podle mě) energie, která pomocí interakcí,
gravitace a elektromagnetismu drží "pohromadě". 
Mohlo by ti dojít, že tvrzení "všechno je v podstatě vlnění"
rozporuje tvé předchozí tvrzení
"Částice je nejvhodnější a nejpřesnější pojem, pokud se bavíme o
fyzikálních entitách na mikroskopické nebo kvantové úrovni." 
Vlnění a částice jsou jenom dva různé způsoby projevu elementárního objektu.
Moje oblíbené téma! Částice nejsou jen „kuličky“ s přesnou polohou
a rychlostí, ale mají k tomu vlastnosti vln. Šíří se, interferují
(vzájemně se zesilují nebo zeslabují) a dokonce prochází skrz překážky,
které by podle klasické fyziky neměly překonat (viz. experiment s dvojitými
štěrbinami).
Podle Heisenbergova principu neurčitosti nemůžeme současně přesně určit
polohu a hybnost částice (čím přesněji měříme jedno, tím méně
přesně můžeme zjistit druhé). V reálu třeba kvantové tunelování
umožňuje částicím přecházet přes energetické bariéry, a to už jsme u
jaderné fúze nebo elektroniky v nanoměřítku. 
Právě proto není "částice" nejvhodnější pojem, protože coby představa částečky či zrnka představuje jen jeden způsob projevu či bytí elementárního objektu.
jenže v dnešní době to již všichni vědí, a kdo to neví toho to vlastně vůbec nezajímá nebo míjí
správce nepochopil, že jsem neřekl ani slovo na adresu součta nebylo to
osobní napadání.
Dával jsem praktický příklad toho jak Součet obviňuje lidi s toho, že jim
nějaký výraz evokuje v hlavě představu kuličky i když je obviňuje
nepravdivě. Když Součet osobně někoho napadne, tak to nemažete, což je
hodně divný přístup. 
Seš si jistej, že jsi dvouštěrbinovej test pochopil? .-)))))))))))
Myslím tu pasáž : "dokonce prochází skrz překážky, které by podle klasické fyziky neměly překonat" :-))))))
Říká to naprosto přesně, jako vlna projdou elektrony i tam, kde by jako
částice narazili. Ale přímo s dvouturbínovým experimentem to nemá přímo
co dočinění:
V tunelování: vlnová funkce „prosakuje“ bariérou.
V dvojštěrbině: vlnová funkce interferuje přes obě štěrbiny. 
co se týče toho měření, tak to je dáno tím, že uvedené měřené veličiny tím samotným měřením (přístrojem) ovlivníš :-)))))))))))))
kdyby si byl senzibil proutkař, tak budeš vědět kudy ty částice šli aniž by si ovlivnil experiment jenže možná i ty nevědomky jako senzibil používáš nějakou zatím nezjištěnou energii. Věřím v propojení blízkých lidí na dálku.
Pověra je strašlivý relikt primitivního chápání přírody a náboženství.
Ha, komtesa Pavla na scéně. 
Popovídal jsem si s tou paní spisovatelkou a jejími kamarády. Bylo to
obohacující. 
Máš psát slušně.
Jiný problém tam nebyl.
Sprosťárny si nech na schůzi SPD.
Někdy tam zas zajdu a dám ti vědět. 
Ta spisovatelka je vtipná, má tam dobrý hlody
akorát to bere moc vážně. Na to, že prý
dojila krávy, tak je hodně inteligentní. 
A mi sarkastické dámy imponují. 
To, že popeláři, obzvlášť ti tokijští, si pletou manažery prodeje s prodavači nebo zoologickou zahradu s kravínem, je všeobecně známo.
I když v ČSSR nebýval problém najít doktora filosofie jako topiče v
kotelně!
Ale to si nemůžeš pamatovat, ještě jsi byl na houbách....
Aha už chápu ona se nebavila ke mě jako tam dole ,ale dole vousy. Asi jsem si na vousech stál.
nezkoušej na mě ty svoje pseudofilozofický novotvary a okecávačky toho,
že ti fyzika nic neříká. 
„Elementární objekt“ – tento pojem není standardní ve fyzice.
Běžně se používá „elementární částice“
„Vlnění a částice“ jako projevy – zde si napsal zase blbost:
Kvantové objekty nejsou střídavě vlnou a částicí, ale mají
vlnově-částicový charakter současně.
Nejde o „dva projevy“, ale o dvě strany jedné kvantové reality, které se
projevují v závislosti na experimentálním uspořádání.

Filozofickýho jsem nenapsal ani čárku. 
Správně by se tomu mělo říkat elementární objekt, protože to je
nejpřesnější termín (a někdo ho fakt používá), ale zpravidla se ze
zvyku mluví o částicích, i když to je nepřesná terminologie.
Neboli jsou to dva projevy elementárního objektu, který se v závislosti na
uspořádání experimentu projeví (tedy bude se chovat) buď jako částice
nebo jako vlna.
Ano, pokud by se potvrdilo, že je nehmotný, byla by to v podstatě jen
"čistá" energie.
einstein předpokládal graviton nehmotný. další vědecké teorie a pokusy mu
ale nějakou hmotu přeci jen připisují. ten můj článek byl ale zase o tom,
že MOŽNÁ dojde k potvrzení, že je to opravdu jen "síla". jenže to je
ještě asi daleko.
Tak pozor, pojem nehmotný (angl. massless) tu znamená nemající hmotnost, nikoli nemající hmotu. Správně by to slovo vlastně mělo mít tvar nehmotnostní či bezhmotnostní.
Správně je tak, jak je :-)))))))))))))))))
A samozřejmě že pokud by mělo hmotnost, mělo by i hmotu .-)))))
O čemž je ten článek :-)))))
Tak hmotnost a hmota jsou dva různé pojmy. Hmotnost je fyzikálně definována, a hmota ne. Hmotnost je vlastnost hmoty, ale nikoliv výhradní.
Odpovedě na takéto otázky hladá vzdělaný človek v učeniu Cirkvi, jej hištórii a kultúre, ktorej sú podriaděny všetky významne vedecké svetové inštitúcie a univerzity. Kdo toto nerešpektuje, vyjíma sa v tárání, aj je to úsmevne.
Vy ateisti jste suchaří , ani jste se nerozveselili a nepozvali deska na
oslavu svého osvícení. Jakoby jste byli nasraní, že se stal ateistou 
Mimochodem odkud nebo od koho si konvertoval? Od pohanů?
jasný. ale v konkrétním případě to řešit nebudeme, víme, jak by to dopadlo :-))))))))))))))))))))))
zase keci Hmota je definována né že ne:
V moderní fyzice lze hmotu popsat jako kombinaci částic nebo polí s
určitými vlastnostmi. 
To není definice, ale popis. Definice by říkala, čím se to musí vyznačovat, aby to bylo možno označit za hmotu (tj. aby to bylo možno rozlišit od ne-hmoty).
tohle jsem právě přečetla z Wiki:
Klasická hmota (tzv. baryonová hmota či látka, tj. hvězdy, planety atp.)
představuje podle výsledků pozorování pouze zhruba 5 % celkové hustoty
energie vesmíru. Intenzivně se hledají částice tzv. temné hmoty, která by
měla představovat zhruba 26,5 % hustoty energie vesmíru a měla by mít
schopnost gravitačního shlukování (mohla by vysvětlit problémy v dynamice
galaxií). Předpokládá se, že má formu látky, pro kterou standardní model
nemá vhodné částice. Zbytek, zhruba 68,5 %, připadá na zcela neznámou
formu, temnou energii (ta je pravděpodobně zodpovědná za zrychlující se
expanzi našeho vesmíru)
Platí to ještě? nebo je to úplně jinak
Myslím, že to stále platí.
včetně toho, že to bude mít stěžejní dopad na odpověd na otázku, jestli
se vesmír někdy přestane smršťovat a zase se zhroutí sám do seb. to
množství temné energie
Tak "úplně jinak" to nebude.
To, co ze Země vidíme jsou jen zářící objekty (hvězdy a galaxie) a silně
ozářený "popel" supernovy. To může dělat těch několik procent celkové
hmotnosti našeho Vesmíru.
Co nevidíme je to "drobné kamení", rozptýlená hmota, neutronové a
vysvícené "hvězdy" nebo černé díry. Přičemž zkoumané spektrum fotonů
od rozhlasových vln po rentgenovo záření je celkem obstojný. Ono se to
nedá podceňovat, ale prvek vodík je pořád nejhojnější prvek ve Vesmíru.
I když je v mezi hvězdném a mezi galaktickém prostoru řídce rozptýlen,
tak je ho tam celkově strašně a strašně moc.
Řekněme to ještě jinak - protony neuvidíš ani kdybys je ozářila
proudem fotonů. Proč? Protože nemají elektrony, které je nutno nabít
světelnou energií a kterou pak nabité elektrony vyzáří rozptýleně do
okolí.
Zkoumání našeho Vesmíru se děje, nebo dosud dálo, jen zprostředkovaně
přijímanými fotony velmi širokého frekvenčního pásu, přičemž naším
okem viditelná část je jen zlomeček celého spektra.
Jedna z dalších možností zkoumat děje ve Vesmíru nabízí gravitační
vlny, které jsou možná zprostředkované hypotetickými bosony zvanými
gravitony (to se nebude jonatánovi1 líbit, nemá je rád).
Nejsem odborník ratko, tak to co píšu ber s rezervou.
Máš trošku zmatek v šišince, pleteš si gravitony s gravitačními
vlnami. 
Einstein předpověděl gravitační vlny, což je klasický jev v obecné
relativitě – a jejich detekce v roce 2015 potvrdila jeho předpověď.
Gravitony jako nehmotné kvantové částice jsou myšlenkou moderní fyziky,
nikoli Einsteina. 
Co si řekl je nepravda a záměrná. Hlupák nechce přiznat že je hlupák
proto lže 
Vyjmenuji ti 5 fyziků, kteří s tím postupně začli ne však Einstein
Matvei Bronstein, Richard Feynman, Murray Gell-Mann, Freeman Dyson 
Matvei Bronstein byl jako první, kdo seriózně zkoumal koncept kvantové
gravitace a částice s vlastnostmi gravitonu.
já ne, pokud, tak einstein, jonasteine :-)))))))))))))))))))))))
tys vážně nepřelouskal ten můj mail?
chceš něco v češtině, lemple? .-)))))
Jonášku, ty asi zůstaň u zázraku ve Fatimě, to ti jde nejlépe :-)))))))))))))))))))))
Už jsi byl v Koclířově? .-)))
Já ano :-))))))))))))))