Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

...len treba poznamenať, že tá príroda a jej produkty se udělali samy...

Věta "příroda a její produkty se udělaly samy" je mírně matoucí jako třeba "Slunce se udělalo samo", nebo "kyslík se udělal sám", či "singulatita se udělala sama" atd. atd.

Jako vědec bys měl mít visitore představu že určité procesy, nebo podstata singularity dosud nejsou objasněny a jestli kdy budou je ve hvězdách. Mně vyhovuje představa, že jsou to dané věci, dané konstanty, dané vlastnosti kauzality, že tedy tyhle procesy probíhají v nám neznámém a nepředstavitelném prostředí nějakého toho Nadvesmíru. Tobě vyhovuje představa nějaké neznámé a nepředstavitelné bytosti, která tohle vše ovládá a která si s tím hraje.
To není prakticky nic jiného, než perzonifikace něčeho, co je podstatou neznámého a nepřestavitelného "Všehomíra" a kterému bylo dáno označení "bůh". Asi odjakživa lidé dosazovali bohy tam, kde měli mezery ve znalostech.

To, co mi vadí je prosazování verze "boha" , který miluje atd, křísí mrtvé, ničí nehodné, působí zlo a dobro. Prostě boha, který se stará o své pobožné ovečky. Tohle považuji za sprostý podvod na naivních lidech, na lidech jejichž mysl je natolik deformována, že odmítají přijmout realitu. A co je realita? To je to, kolem nás, to je příroda, které je jedno jestli přírodními procesy zabíjí lidi, zvířata, jestli někdy v budoucnu přestane být Země obyvatelná a pod. Vše živé je jen dočasné, tenhle fakt by nás neměl trápit, protože na tomto faktu nic nezměníme.

Náboženství dělá někomu dobře, nemám nic proti tomu, mně dělá dobře nenáboženství.
Myslím že Bernard Shaw měl k tomu satirickou připomínku (doufám že to nepopletu, je to už dávno):
"to že zbožní lidé jsou šťastnější, než bezbožní má asi stejnou váhu jako představa, že alkoholizovaní jsou šťastnější, než střízliví".

taky máš Nadvesmír. alespoň něco.

A pohádky :-)

Upozorním na několik milníků v představách lidí o tom, kde žijeme.

1. Začalo to rájem. který byl stvořen bohy, nebo se to vylíhlo z vejce bájného ptáka, na polovině skořápky toho vejce žijeme a ta druhá polovina tvoří nebeskou klenbu, a tisíce dalších pohádek o počátku světa.
2. Mudrovalo se o tom, jak je Země veliká, nepochybovalo se o tom, že Země je ostrůvek v nekonečném oceánu.
3. Přišlo se na to, že Země je koule a takto středem Vesmíru. Měsíc je také koule a že planety a Slunce jsou asi také koulemi a obíhají Zemi.
4. Pak se přišlo na to, že Země není středem planetární soustavy, ale že je jím Slunce. To zjistil jeden Řek před naším letopočtem a změřil dokonce velikost Země, velikost Měsíce a jeho vzdálenost. Katolická církev tenhle poznatek zapřela a zakázala o něm mluvit a psát po celý temný Středověk. Asi se bála, že by lidé z tolika vědomostí propadli panice.
5. Koperník, Kepler, Galileo, Bruno a zajisté i jiní vyhrabali zakázené znalosti, upřesnili je a odvážně se postavili tupým církevníkům. Hrozila jim dokonce poprava, když svůj názor neproklejí. Bruno neproklel.
6. Po tom, co církev zratila svou absolutní moc blokující pokrok, se rozvinula věda a objevy začaly "pršet".
7. Přišlo se na to, že se stoupající nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak a vědci spočítali, že prostor Sluneční soustavy musí být vzduchoprázdný a že Slunce je jen jedna hvězda v moři jiných hvězd, které tvoři věčný a neměnný Vesmír. Nazvali ho podle mléka vystříknuvšího z prsu bohyně Héry, Galaxií, tedy Mléčnou dráhou
8. Před sto lety se přišlo na to, že naše Galaxie je jen jedna ze stovek miliard dalších galaxií. Že Vesmír není věčný že se rozpíná a kdysi v minulosti musel být koncentrován do malého prostoru.
9. No a spekuluje se, že tento předmět koncentrované energie může být jen jedním z mnoha dalších v nějakém Nadvesmíru. O tomhle nejsou žádné znalosti a musíme si počkat nějakou dobu, kdy to vědci zjistí a vypracují teorie.

Tolik k tomu Nadvesmíru o kterém někteří spekulují.

pekne popisujete Božie diela...

Stačí si představit, že náš vesmír je jen jedna bublinka ve vaně s milióny bublinkami.
No a těch van může být ..........

Ta příroda, počítaje v to celý vesmír, může existovat věčně a procházet cyklicky stádii singularity a toho, co kolem sebe máme dnes. Takže ten váš posměšek je postaven na ničem. Že se udělala sama, to je zjednodušení stejného kalibru, jako to, že se sám udělal ten váš bůh (i když lidem to údajně zakazuje jako nemorální :-)). Já vím, neudělal se, existuje přece věčně… Ale jaký je rozdíl mezi věčným bohem a věčnou přírodou? Ten, že boha nikdy nikdo neviděl, zatímco přírodu kromě slepců viděl každý. Bůh je uměle vytvořený „vyšší“ stupeň, který ve skutečnosti není k ničemu třeba. Že tu přírodu musel někdo vymyslet? To by boha musel taky. Což se snažíte „vyvrátit“ axiomem, že je věčný. Prostě jen proto, že tohle prohlašujete, je najednou „logické“, že musí existovat, aby naši realitu měl kdo stvořit. Přitom se to zakládá jen na nekritické víře v obsah jedné staré knihy. Že by věčná mohla být ta (dle vás stvořená) realita, to odmítáte. A proč? No přece proto, že ta knížka říká něco jiného. A jak víte, že je pravdivá? No přece proto, že jí věříme! A proč jí věříte? No přece proto, že je pravdivá, povidal to Forejt, teda vlastně Kristus… Přitom stačí přijmout myšlenku věčnosti přírody a žádného boha nikdo nepotřebuje. Že ji musel někdo inteligentní stvořit, když je v ní obsaženo tolik inteligence? Ale nemusel, pokud je věčná! Tohle je přece váš „logický“ argument pro věčnou existenci boha, toho taky nikdo stvořit nemusel jen proto, že je věčný!