Věta "příroda a její produkty se udělaly samy" je mírně matoucí jako třeba "Slunce se udělalo samo", nebo "kyslík se udělal sám", či "singulatita se udělala sama" atd. atd.
Jako vědec bys měl mít visitore představu že určité procesy, nebo
podstata singularity dosud nejsou objasněny a jestli kdy budou je ve
hvězdách. Mně vyhovuje představa, že jsou to dané věci, dané konstanty,
dané vlastnosti kauzality, že tedy tyhle procesy probíhají v nám neznámém
a nepředstavitelném prostředí nějakého toho Nadvesmíru. Tobě vyhovuje
představa nějaké neznámé a nepředstavitelné bytosti, která tohle vše
ovládá a která si s tím hraje.
To není prakticky nic jiného, než perzonifikace něčeho, co je podstatou
neznámého a nepřestavitelného "Všehomíra" a kterému bylo dáno označení
"bůh". Asi odjakživa lidé dosazovali bohy tam, kde měli mezery ve
znalostech.
To, co mi vadí je prosazování verze "boha" , který miluje atd, křísí mrtvé, ničí nehodné, působí zlo a dobro. Prostě boha, který se stará o své pobožné ovečky. Tohle považuji za sprostý podvod na naivních lidech, na lidech jejichž mysl je natolik deformována, že odmítají přijmout realitu. A co je realita? To je to, kolem nás, to je příroda, které je jedno jestli přírodními procesy zabíjí lidi, zvířata, jestli někdy v budoucnu přestane být Země obyvatelná a pod. Vše živé je jen dočasné, tenhle fakt by nás neměl trápit, protože na tomto faktu nic nezměníme.
Náboženství dělá někomu dobře, nemám nic proti tomu, mně dělá
dobře nenáboženství.
Myslím že Bernard Shaw měl k tomu satirickou připomínku (doufám že to
nepopletu, je to už dávno):
"to že zbožní lidé jsou šťastnější, než bezbožní má asi stejnou
váhu jako představa, že alkoholizovaní jsou šťastnější, než
střízliví".
