,
To mi připomnělo text z knihy Vesmír v kabale:
Transcendentní Bůh se v kabale nazývá Ajin. Ajin znamená nic. Ajin je mimo bytí, od všeho oddělen. Ajin je absolutní nic.
Ajin není ani nahoře, ani dole. Ajin není ani nehybnost, ani pohyb. Ajin není nikde, neboť Ajin není.
Ajin je nezvučnost, ale není to ticho. Ajin není ani prázdnota, a přesto z nuly nejsoucnosti Ajin pochází jednička ejn sof.
Hebrejské ejn sof znamená nekonečno. Tak jak se má jednička k nule Ajin, je Ejn sof absolutní vše vůči absolutnímu nic Ajin.
Transcendentní Bůh je Ajin a imanentní Bůh je Ejn sof. Nic a všechno je totéž.
Absolutno nemá kromě označení Ajin a Ejn sof žádné další přívlastky. Bůh je Bůh a neexistuje nic, co by se s Bohem mohlo srovnávat.
Tradice vypráví, že Bůh zatoužil Boha spatřit, a tak Boží vůle, symbolizovaná světlem, zazářila nikde a všude. A takto se nekonečné světlo vůle Ejn sof ór stalo vševědoucím po celém absolutním všem. Aby mohl Bůh Boha spatřit, přikázal první oddělení od vševědoucího Boha. Vypráví se, že absolutní vše se stáhlo, aby vytvořilo místo, kde by se mohlo projevit zrcadlo bytí. ...
