dáváš Bohu fakticky své lidské vlastnosti. Co když je zcela jiný, mimo naše chápání a naopak my neuměle zrcadlíme vlastnosti Boží a teď jen rozplétáme... co může být Božské (duchovní) a co je lidské (materiální)
dáváš Bohu fakticky své lidské vlastnosti. Co když je zcela jiný, mimo naše chápání a naopak my neuměle zrcadlíme vlastnosti Boží a teď jen rozplétáme... co může být Božské (duchovní) a co je lidské (materiální)
To ne. Já sice hodnotím Boha, ale na zákaldě toho, co dělá/dělal. No a popisuju to člověčím jazykem a definičními obory slov, nejsem Kroky
je úplně jedno, jak si Bůh pojmenoval to, co provedl. nedivil bych se, kdyby si to sám pro sebe napasoval do slova láska, ale z hlediska logiky a lidksého života, a hlavně z hlediska verifikace a konfrontace s biblí jako s textem, který je údajně plodem jeho inspirace, mi to prostě vychází tak, jak píšu
prostě a jednoduše, tak jak mi to je popisováno věřícími, to ukazuje
na docela zajímavého šílence.
a to by mohlo stvoření světa a člověka odpovídat, to nikdo jinej nemohl
vymyslet :-))))))))))
Srovnávání lidských vlastnosti s vlastnostmi boha není možné, dokud boha nedefinujeme a nepopíšeme.
Nobelovku by bůh nedostal ani v jedné kategorii. Nic nevynalezl, ničím lidstvu neprospěl. Prospívá tak akorát církevní mafii držet naivní lidičky v poslušném šoupání bačkorama.
Definovat je moné opět jen lidsky... tedy nedostatečně a opět jen antropomorfně.
Cožpak my popisujeme hvězdokupy antropomorfně? .-))))))))))))))))))) že mají ručičky a nožičky? .-))))
Boha tak popisujeme, protože Bible je plná zmínek, které přináleží bytosti, kam ale lidská mysl řadí i ducha, kterého si nutně s ručičkama, nožičkama a prdýlkou asi ne všichni představujeme. jedinou "podmínkou" bytosti je projevy života a myšlení
tak jako tak, u Boha je problém, že ho OBJEKTIVNĚ nelze definovat VŮBEC NIJAK, ANI JEN LIDSKY, ANI JEN ANTROPOMORFNĚ.
Bůh je láska
Bůh je v Ječný
Bůh ví co dělá
to nejsou definice, to jsou přání, aby to tak bylo.
No právě ... a my jsme lidé proto potřebujeme přesnou a úplnou definici modly. Pobožní ji potřebují ještě víc, aby věděli komu, proč a na co slouží.
Co má ten mono-bůh ze služby pobožné babičky? Zvedne to bohovi náladu? Krmí se tím?
Umřel by mono-bůh , kdyby mu nebylo slouženo? Asi jo, takže mono-bůh je smrtelný.
Já Bohu nedávám nic, když v jeho existenci nevěřím.
Já mu dávám jen to, co mu dávají věřící
Já naopak souhlasím s tím, že Bůh, kdyby byl, je nepochopitelný a neuchopitelný, což nutně znamená jeidné : člověk o něm vůbec nemůže mluvit, natož spekulovat, když není schopný jeho existenci a smysl pochopit.
jsou to věřící, kdo se Boha snaží nastrkat do škatulky lidských
pojmů a hlavně dojmů :-)))))))))))))
a zcela v tomto duchu si napsali Bibli a zcela v tomto (lidském pojetí Boha)
duchu si povídají v kostelech :-))))))))))
Jak třeba a kdo přišel na to, že Bůh je láska? .-))))))))))))))))) Když
člověk Boha nedokáže pochopit ani uchopit .-)))
opravenka : člověk o Bohu samozřejmě může spekulovat, i když by bůh byl nepochopitelný a neuchopitelný. ale pokud si nkdo tu nepochopitelnost a neuchopitelnost uvědomuje, musí vědět i to, že jakékoli spekulace o něm jsou jen spekulace, které nemůže vydávat za realitu, pravdu
náboženství by tím pádem ztratilo význam a právo na existenci
spekulace jsou spekulací, ovšem jistota že Bůh je, my jsme v Něm a onv Nás je fakticky jistota. Je to podstata Bytí, my jsme produkt Bytí na zemi. Je to odpověď na otázku, že jsme... jak je možné že jsme.
Kdyby "Bůh je" byla jistota, nemusí věřící jen věřit, věděli by, a my ateisté bychom neměli výmluvu.
Tak jsme produkt "Bytí" (co to je?) a nebo Boha? Nebo Bůh je Bytí? .-))))))))))) To by bylo zaímavé zacyklení se .-))))))))
Na otzáku, jak je možné, že jsme, jsou nejméně dvě odpovědi :
Bůh
Evoluce
jsme produkt Bytí... Bytí je Bůh ve třech osobách Otce, Syna a Ducha. Ale pozor, to jsou pomocné pojmy. Protože my jako lidé právě užíváme jen produkty Bytí, stáváme se...dokážeme vnímat a rozlišovat. To vše je díky Bytí. Jen to vtšinou považujeme za samozřejmost a moc si neuvědomujeme, že někde se to vzít ve vesmíru či přímo vesmír muselo.
Nejsme produkt Boha.
Jistěže se to vzalo - evolucí.
To jsi na zase samém začátku diskuse, jen za situace, kdy se domníváš, že
Bůh opravdu existuje, bez ohledu na to, jak si ho nazveš a co mu přisoudíš,
vedle toho hlavního - stvoření člověka
pořád z podstaty lidského BYtí, pokud jsme všichni sjendoceni v Bohu...jsem jedno, pak toto vnitřní propojení je láska. Problém lidí je v tom že si to neuvěodmují.
láska nebo nenávist. nelze oddělit.¨
ale moc nechápu, co a proč jsi teď psala.
"pokud jsme" je prostě spekulace. i kdyby to byla pravda, nejen láska, ale i nenávist. Myslím si, že lidé si to uvědomují, že k někomu cítí lásku a k jinému nenávist, různých intenzit
to že k někomu ano a k jiném ne je již rozlišování na povrchu, tedy to je následek oddělené existence, že si vytváříme své vlastní světy s tím co chceme a nechcem, po čem toužíme a po čem ne, pestrou paletu všeho možného a vzdalujeme se od sebe... proto nenávist i když nenávist je vlastně škodlivá, ubližuje všem i tomu kdo nenávidi
???
Nenávist nemusí být jen škodlivá
A to s tím oddělením, k někomu ano, k jinému ne - tomu nerozumím.
minimálně jaký to má vliv na boží podtsatu :
Bůh je láska, a já dodávám, že i nenávist. to jde ruku v ruce. jako
všechno na tomhle světě. platí totiž, že bez existence nenávisti bychom
nemohli mít rádi, milovat, lásku.
a pro jedno i druhé - L i N, si vytváříme vlastní světy - např.
věřící si vytvářejí svět boha, kde je jen láska, asi, a svět lidí,
kde je obojí ... já vlatsně ani nevím, co si věřící cvytvářejí
samozřejmě i já píši o té lásce ne manželské ..... pragmatické, pro zaleožení rodiny, ale o té "vyšší"
např. vyšší mravní princip.
nebo obecně nenávist ke všemu "zlému"