Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ano, to je veledůležitá otázka : odkud se vzala ta singularita a tedy i původ našeho Vesmíru?

Obávám se ratko, že na tohle ti nikdo neodpoví a nepředloží důkazy.
On už ten náš Vesmír je plný záhadností. Třeba ta temná hmota, nebo temná energie. A také, co se stane s černými dírami, pohltí někdy v budoucnu celý Vesmír a sebe sama a ta poslední je tou singularitou?

Realista odvětí asi - nevím, pobožný odvětí asi - bůh.
Jak prosté, jak jednoduché, jak vyčerpávající ...

Výborně, takže si rozumíme. To je právě prostor pro stanovení základního paradigmatu - světonázoru.

Zda je zde nějaké vědomí (potenciální život) nebo zda zde není potenciální život a vše se to udělalo náhodně a ožilo.

To je potíž v chápání pobožných, kteří si dovedou představit svého Tvořitele, jak ručičkama pokládá a kanagonem lepí atomy k atomům, až si z miliad atomů udělá buňku a z miliard buněk pak mravence. Ja, abych nezapoměl, tak ještě vdechuje buňkám život, pěkně z úst da membrány, že? A těmi samýmí ručičkami tahá z kapsy svého pláště miliardy dalaxií, umisťuje je do Časo-Prostoru, jak nastavuje nějakými knoflíky ve svém velínu přírodní konstanty atd. Alterantivně neměl Tvořitel kapsu plnou singularity ale tvořil ji zahuštěnými myšlenkami a slovy , jako Abraka dabra ... Snad jako magstr Kelly zahušťoval měsíční svit a zhotovil z teé marmelády okouzlující Sirael.

Fain to je svět pobožného.

Na druhé straně máme přírodu, bez ručiček, bez plánu, bez Abraka dabra. Bůh potřeboval na ty miliardy miliard krůčků tvoření pouhých šest dní, náš Vesmír potřeboval od singularity do dneška 13,8 miliardy let. A nepřestává s tím tvořením. Jak to vypadá mimo Zemi nevíme, možná jsou v našem Vesmíru miliardy dalších obydlených planet s roztodivnými formami života. Před rokem a půl nebyl COVID, dnes tu je a to v několika variantách. Kdopak ho asi tak stvořil? Nebo se snad stvořil sám od sebe, náhodně? - to si miliardy atomů řekly u piva "víte co, holky a kluci? Dáme se dohromady, až budeme COVID a těm namyšleným človíčkům pěkně zatopíme".

A nebo ten COVID udělal tvůj bůh, třeba na vyhubení ateistů? A jak to bylo třeba s morem v dobách vyspělé kultury a vědy, plné škol a univerzit ve snech katolíků? Pomřela třetina obyvatelstva. Asi také jen ateistů.

Tak to se mě netýká. Takhle neuvažuji.

Vím ratko. Každej uvažuje po svém.

Ano, příroda (vesmír) musela vzniknout. To bůh musel taky. Pokud nemusel a je tu věčně, proč by nemohlo totéž platit i o přírodě, pokud do ní zahrneme i onu singularitu? Argument, že vznik něčeho tak skvělého vyžaduje externí inteligenci, neberu, protože totéž by pak muselo platit i o bohu.

znovu, je to paradigma - světonázor. Podle toho jak si odpovíme, podle toho nazíráme. Buď nám to co vidíme smysl dává protože nás světonázor k tomu vede a nebo nám to smysl nedává, protože chybí základ.

Nejde přece o to vyargumentovat Boha, ale dát svému životu smysl, schopnost mu důvěřovat a nebát se. Věřit že to co se děje není zbytečné. Pokud věřím že vše je propojné, protože vše vzniká z jdno ho zzdroje a je tudíž v tomto zdroji věčně obsaženo, život je smysluplný.

Můžu tedy věřit ve špagetové monstrum, když mi to bude dávat smysl, a budu mít pravdu?

Špagetové monstrum není obraz a podobenství Boha :-) na rozdíl od člověka :-).

south park ?

Špagetové monstrum je modla, protože uctíváš stvořenou věc místo stvořitele.

Ne, to špatně chápeš, je to stvořitel!

Ratko ale to je OK.
Myslíš si, že ateisti si jen tak "bloudí" bez smyslu života?
To by bylo moc přitažené za vlasy, tvrdit že ateista nemá smysl života.

nechci se zbytečně zaplétat, protože můj názor je subjektivní. zdá se mi, že ateista j zranitelnější. Když přijde o vše co miluje, nezůstane mu nic. Věřícímu zůstává pořád Bůh a jeho víra

No a pak ti zůstane - modlitby, aby ti Bůh pomohl a vrátil vše zpět.
Nebo ho prokleješ za to jaký osud ti připravil.

Nevím, kdo z nás by na tom byl líp, nebo hůř.

Vůbec ne, je to neporozumění. V Bohu vše máš a to ostatní je darem. Bůh pomáhá a uči nelpět, povolit a přpustit věci takové jaké jsou. Protože dává sílu je unést v jejích skutečné podobě. Nemusí si je nějak "upravovat",je schopen je přijmout.

Bůh pomáhá a učí nelpět, povolit a připustit věci takové jaké jsou.

A proč si myslíš, že to u ateistu nemůže být?(i bez Boha)

Určitě to být může, ale většinou je zde podvědomá úzkost z marnosti. Opět mohu jen mluvit za sebe. Někdo tyto existenciální věci zvládá bez problémů, nemá žádný problém s nicotou a prázdnem. Mě to trochu děsí :-)

No a v tom je ten problém věřícího - strach z nicoty - strach, že ta nicota-nebytí-prázdnota nastane po smrti.
A proto "věří", že budou žít věčně.

Tak to bych já nechtěl - ve věčnosti vzývat Boha a sloužit mu.

Pak ale nehledáš pravdu, ale libovolný ucelený náhled na svět, který ti bude vyhovovat.

Hledám pravdu a také svobodu.

Pak přejdi k ateistům. Věřící pravdu nehledají, věří přece, že už ji znají. Svobodu také nemají, jejich víra je soubor dávno předepsaných pokynů, jak se mají chovat, co je správné a nesprávné, za co přijde odměna a za co trest.
Ale díky za tu myšlenku - HLEDÁM PRAVDU A TAKÉ SVOBODU.
To by mohlo být ateistické krédo.

U ateistů jsem byla dlouho předlouho, pravdu a svobodu jsem u nich nenašla. Tedy ani metodiku jak se k pravdě a svobodě dostat. to co píšeš o věřících je předsudek ze středověku. To samé bych mohla psát o účastníku dopravní komunikace, řídí se souborm předepsaných pokynů a přijde trest v podobě bouračky či odměna šťastného návratu. víra ale není soubor pokynů... je to základní pohled na svět a to včetně víry že Pravda a svoboda existují, a to v Ježíši Kristu :-))

Tak to jsi asi hledala špatně.
Já s tím problém nemám.

Víra je základní pohled na svět.
Ta víra v Boha?
A že pravda a svoboda existuje jedině v Kristu.
Aha.....víra.­....tak to jo .....věřit tomu můžeš .....to ti brát nebudu.
Jen protestuji proti tomu "základnímu pohledu" - bylo by to "obcházení" reality.

OK, pro mě se realita během dne mění a to podle nastavení mé psychiky či koncentrace. I postoje či reakce ke stejným situacím jsou různé. Tedy měním s já, mění se situace, pořád je vše v pohybu. To co označuješ (možná) ty za realitu, je pro mě spíše proces, dění

Tedy Pravdu a Svobodu hledám spíše v co nejšírším přijetí toho co je, možná s dá tomu říct láska... otevřenost. To je pro mě svoboda. nebát se a zůstávat otevřený i v turbulencích. a nezakrývat si oči, i když je to moc těžké. Třeba někeetrým věcem se pořád vyhýbám, jako válečné filmy. A když se nakonec podívám, tak nemůžu spát. Nedávám to i když to je taky realita, je třeba přijmout nehezké informace i o sobě, o lidstvu. uvědomovat si to.

dá tomu říct láska... otevřenost. To je pro mě svoboda. nebát se a zůstávat otevřený i v turbulencích. a nezakrývat si oči, i když je to moc těžké.

Absolutní souhlas.
Tak toto jsem se "naučil" v r. 1984 v 26-ti - neříkám, že byl život lehčí, ale jednoznačně byl svobodnější a s úsměvem na rtech.

Podle toho co jsi psala(o věku) - pokud se nepletu, tak si můžeš psychiku a koncentraci nastavit k obrazu svému - zvolni a zažiješ i realitu.
Málo si se obětovala "okolí"(?) - teď ať "okolí" přeje tobě.

tam jde o to "tak si", něco si zmanipulovat s psychikou u mně moc nefunguje. furt vím že to já si chci něco manipulovat, nedokážu se ošálit :-)) nějaké autogenní tréningy a autosugesce nejsou nic pro mě, protože furt vím že jsem to já co si něco sugeruj a za vlasy se z vody nevytáhnu. Mně není možné ani hypnotizovat, jsem prostě hodně hutná. tuhá. ale to je jedno. koho to zajímá. jdu si luštit do postele.

Proč by to nikoho nezajímalo.
Někdy je potřeba to dostat - "ven"

Bůh nevzniknul, je ze světa kde není čas. Proto je věčné nyní, příčina všech příčin.
Bůh svět obnoví v dimenzích jeho světa a potom teprve bude náš svět věčný jako Bůh.