výmysl [viːmɪsl̩] ~u m (6. j. ~u; 1., 4., 7. mn. ~y)
1. něco vymyšleného, neskutečného
plané výmysly
považovat co za výmysl
být pouhým výmyslem (koho)
rozeznat výmysl od skutečnosti
Je to všechno holý výmysl. = lež
2. vynález; výtvor
vědecká teorie je samozřejmě také vymyšlená, tedy výmysl, na kterém
se ale dále pracuje pro jeho doložení nebo vyvrácení, přičemž podmínkou
té vědecké teorie, toho výmyslu, je možnot falsifikace. tím to staví
vědeckou teorii na úplně jinou kolej, než jsou výmysly boha, nebo vodníka,
které nelze falsifikovat, protože jejich popis je naprosto bezbřeze obecný,
rozlišený jen nějakým atributem. bez ohledu na duchovní koncept, nebo
možná právě proto, protože tyhle "duchovní" koncepty narozdíl od
rozumových jsou prostě jen v obecných rovinách