Tohle asi bylo něco jiného, mám někde tomuto tématu věnovanou celou knížku. A nebylo to jen ve Štrasburku.
Tohle asi bylo něco jiného, mám někde tomuto tématu věnovanou celou knížku. A nebylo to jen ve Štrasburku.
Ano, bylo to v křesťanském světu, ve kterém hrozila církevní mafie
koncem světa.
Lidé byli po epidemiích moru (také poslaných bohem za hřešení)
vynervovaní a tak propadali snadno panice. Byly také skupiny lidí, kteří po
zuřivém kázání nějakého pobožného šílence propadli panice z
nastávajícího konce světa a božího soudu. Přestali pracovat, opouštěli
domovy, děti, staré rodiče a majetky, a jen se modlili při sebemrskání
bičem za boží odpuštění hříchů. Tihle flagelanti táhli zbídačelí
krajinou a umírali hlady, vyčerpáním a chorobami. Davová hysterie,
psychóza a halucinace.
Tolik ke křesťanství, které podle některých přineslo kulturu.
Myslím, že jsou o tom Největší záhady středověku od Vladimíra Lišky, asi ho znáš. Už je to trochu doba, co jsem to četl, ale připomněl jsi mi to.
No, jo, otrava námelem způsobuje spíš malátnost a bolesti, tedy spíš
neschopnosti křepčit od rána do rána.
A také byly postihnuty tím šíleným tancem i kraje, kde se nepěstovala
přenice (s námelem).
No nevím a asi to na 100% neví nikdo.
Tuhle publikaci neznám. Dějiny lidí nejsou tajemstvím.
K těmhle "kulturním" výstčelkům patří i masový strach z vymyšlených,
tedy pohádkových bestié, od Drákuly a vlkodlaků po zombi, tedy oživlých
mrtvol. Kdo zná Kytici Jardy Erbena, tak ví o čem je řeč.
Ano, Erben, to je klasika...
Lidská fantazie a představivost nezná mezí. Nejdále pak zašla v
náboženstvích všeho druhu...

To je dědictví cestujících obchodníků a řemeslníků. Ti přenášeli zprávy ale i pohádky, písničky a mýty z jedné kultury do druhé. Pochopitelně ne 1 : 1, to ani verbálně není dost dobře možné. Historky a pohádky si cestující vypravěč vyšperkoval. I v dobách českého obrození sbírali buditelé povídky, pohádky, zvyky, obyčeje kroje a písničky po vlastech českých. Tak podobně to dělali i bratři Grimmové (v německé vlasti) a ze sbíraného pokladu lidových moudrostí upravili pohádky do podoby jak je známe.
Když jsem to četl, říkal jsem si, že bych měl omezit tanec:-)
V té knize je zmiňováno, že se lidé přidávali, když šli kolem a nešlo
je udržet ani na zemi.