No morálka tu byla jistě dřív než idea boha, protože idea boha se v náboženství objevila až po dlouhé době, ale je otázka, jestli tu byla dřív než náboženství. Tipnul bych si, že morálka každého společenství vznikala vždy v rámci jeho náboženství.
No morálka tu byla jistě dřív než idea boha, protože idea boha se v náboženství objevila až po dlouhé době, ale je otázka, jestli tu byla dřív než náboženství. Tipnul bych si, že morálka každého společenství vznikala vždy v rámci jeho náboženství.
ad soucet:
.."morálka každého společenství vznikala vždy v rámci jeho
náboženství"..
neni tomu tak.. moralka predchazela nabozenstvi
ad:
netusim, co ti na tom prijde usmevne, soucte, protoze vyvoj moralky predchazel
vzniku nabozenskych presvedceni
Tak to si musíš ujasnit, jestli náboženství potřebuje nebo nepotřebuje ideu Boha :-)))))))))))))))))))))))))
pokud idea Boha vzn ikla až po morálce, tedy pak až po morálce vzniklo jakékoli náboženství, protože každé náboženství je založené na idee Boha :-))))))))))))))))))))
a nebo zůstaneš tvrdit ten ensmysl, že morálka vznikla až v
náboženství .-)))))))
co se týče náboženství, mohlo jen přijmout dávno existující morálku
nebo si ji nějak upravit ku potřebě své. nic víc :-)))
No napsal jsi opět dobrou píčovinu :-)))))) víc přemýšlet :-))))))))))))))
Morálka každého společenství se postupně utvářela jako soubor
pravidel či zásad vzájemného soužití členů skupiny. Tradičně
předávané normy určitého chování umožňovaly řešení případných
konfliktů nebo jejich předcházení a také přežití jednotlivců i celé
skupiny. Odchylky od těchto norem bývaly často přísně trestány, protože
na ně mohlo být nahlíženo jako ohrožení celého společenství.
Náboženství se na vzniku těch základních pravidel nepodílelo. Mohlo je
však převzít, kodifikovat v písemné formě, popř. je doplnit o některé
další jako vyžadování úcty k bohům, přinášení obětí nebo jiná
přikázání náboženského typu.
Jenže náboženské smýšlení (religiozita) je pro člověka typické, je
staré jako lidstvo samo a morálka mohla být klidně formulována na pozadí
náboženských představ. Lidé tehdy žili daleko více spjati s přírodou a
tedy i s duchy a dušemi, které v té přírodě vnímali. Nemyslím si, že
morální pravidla byla tehdy chápána něco jako etiketa - jako společenská
pravidla, která jsme si navolili či na nichž jsme se dohodli, nýbrž že jim
přiřazovali nějaký hlubší původ, tak jako to dělali s přírodními a
biologickými ději, ale i společenskými jevy.
Koneckonců tradiční náboženství, která jsou nám dnes známá, všechna
od éry Egypta po Islám, nejsou nic jiného, než konstatováním, že existuje
nějaký morální řád a že pokud s ním člověk žije v souladu, tak že
naplní své lidství, své lidské určení. Morálka je jejich vůdčí ideou
a bez ní jsou ničím. Takže hádám, že morálka a náboženství jsou
vzájemně úzce propojeny a vyvíjeli se ruku v ruce.
Jestliže jsi napsal, že idea Boha přišla až PO morálce, tak uvedené v
první větě tak být nemohlo :-)))))))
Leda nějaké ty úpravy mnorálky, aby víc odpovídala příslušnému
náboženství .-)))))