Morálka každého společenství se postupně utvářela jako soubor
pravidel či zásad vzájemného soužití členů skupiny. Tradičně
předávané normy určitého chování umožňovaly řešení případných
konfliktů nebo jejich předcházení a také přežití jednotlivců i celé
skupiny. Odchylky od těchto norem bývaly často přísně trestány, protože
na ně mohlo být nahlíženo jako ohrožení celého společenství.
Náboženství se na vzniku těch základních pravidel nepodílelo. Mohlo je
však převzít, kodifikovat v písemné formě, popř. je doplnit o některé
další jako vyžadování úcty k bohům, přinášení obětí nebo jiná
přikázání náboženského typu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
