Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad soucet:
.."morálka každého společenství vznikala vždy v rámci jeho náboženství"..
neni tomu tak.. moralka predchazela nabozenstvi

ad:
netusim, co ti na tom prijde usmevne, soucte, protoze vyvoj moralky predchazel vzniku nabozenskych presvedceni

Tak to si musíš ujasnit, jestli náboženství potřebuje nebo nepotřebuje ideu Boha :-)))))))))))))­))))))))))))

pokud idea Boha vzn ikla až po morálce, tedy pak až po morálce vzniklo jakékoli náboženství, protože každé náboženství je založené na idee Boha :-)))))))))))))­)))))))

a nebo zůstaneš tvrdit ten ensmysl, že morálka vznikla až v náboženství .-)))))))
co se týče náboženství, mohlo jen přijmout dávno existující morálku nebo si ji nějak upravit ku potřebě své. nic víc :-)))

No napsal jsi opět dobrou píčovinu :-)))))) víc přemýšlet :-))))))))))))))

Morálka každého společenství se postupně utvářela jako soubor pravidel či zásad vzájemného soužití členů skupiny. Tradičně předávané normy určitého chování umožňovaly řešení případných konfliktů nebo jejich předcházení a také přežití jednotlivců i celé skupiny. Odchylky od těchto norem bývaly často přísně trestány, protože na ně mohlo být nahlíženo jako ohrožení celého společenství.
Náboženství se na vzniku těch základních pravidel nepodílelo. Mohlo je však převzít, kodifikovat v písemné formě, popř. je doplnit o některé další jako vyžadování úcty k bohům, přinášení obětí nebo jiná přikázání náboženského typu.

Jenže náboženské smýšlení (religiozita) je pro člověka typické, je staré jako lidstvo samo a morálka mohla být klidně formulována na pozadí náboženských představ. Lidé tehdy žili daleko více spjati s přírodou a tedy i s duchy a dušemi, které v té přírodě vnímali. Nemyslím si, že morální pravidla byla tehdy chápána něco jako etiketa - jako společenská pravidla, která jsme si navolili či na nichž jsme se dohodli, nýbrž že jim přiřazovali nějaký hlubší původ, tak jako to dělali s přírodními a biologickými ději, ale i společenskými jevy.
Koneckonců tradiční náboženství, která jsou nám dnes známá, všechna od éry Egypta po Islám, nejsou nic jiného, než konstatováním, že existuje nějaký morální řád a že pokud s ním člověk žije v souladu, tak že naplní své lidství, své lidské určení. Morálka je jejich vůdčí ideou a bez ní jsou ničím. Takže hádám, že morálka a náboženství jsou vzájemně úzce propojeny a vyvíjeli se ruku v ruce.

ad soucet:
to je naprosty nesmysl, drahy priteli..

Jestliže jsi napsal, že idea Boha přišla až PO morálce, tak uvedené v první větě tak být nemohlo :-)))))))
Leda nějaké ty úpravy mnorálky, aby víc odpovídala příslušnému náboženství .-)))))