,
Pokud to má opravdu být ono zásadní sdělení boha člověku, na kterém je třeba stavět způsob života a od něhož se má odvíjet pravdivá víra, pak není myslitelné, aby v ní bylo nutno oddělovat pravdu od nepravdy (pod tlakem faktů dnes označované za obraznost). A aby s postupujícím poznáním v ní bylo té pravdy stále méně. To by přece bůh udělal spíš naopak – aby s postupujícím poznáním se stále více nepravdivě vypadajících biblických tvrzení prokazovalo jako fakta. To by byla podpora víry! Pokud to ale bůh udělal tak, aby to byli schopni akceptovat tehdejší lidé nevybavení vědeckými poznatky, a jaksi „zapomněl“, že za pár tisíciletí se tím bude akorát tak ztrapňovat, pak prostě nemá ty vlastnosti, které má podle křesťanů. Buď mu to nedošlo, takže není vševědoucí, nebo to neuměl a není všemohoucí. Nebo nás nemiluje, takže je mu nevíra (a tedy konec človíčků v pekle) úplně fuk, nebo se naopak škodolibě raduje, kolik lidí zase dostal do pekla tím, jak neuvěřitelně zformuloval to, v co chce, abychom uvěřili…
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
je to přesně tak 
