Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Kolik je ČISTĚ GENETICKÝCH nemocí?
Podle mne ani jedna

já nevím, proto říkám ženemohu říct že tahle a tahle nemoc má tuto příčinu, nevíme to. Nemusí to být jen životní styl, nebo co jíme a jak myslíme. Může to být nějak nevyhnutelné v genech, ale nevím jak. Neodkážu to nijak rozlišit.
Přesto se domnívám, že je důležité správně myslet...neubli­žovat si myšlením.

a správně myslet znamená co? .-)))))))))))))))

tak aby sis nebližoval...klid­ně, vyrovnaně, bez pomstychtivosti či postranních myšlenek, přejíce druhým, bez závisti etc....

i když budu ubližovat jiným? .-)))))))))))

Nezlob se, ale k tomu potřebuješ Boha? Bez něj bys to nedokázala??

Nepotřebuji Boha, jen říká že to je pro mě Bůh... to jsou vlasntosti které třeba připisuji Božímu působení...

Když se dívám na lidi obecně, tak nějsou zas tak dokonalí jak tady ze sebe sami děláte. Prostě nedokonalost k lidskému údělu patří, být cholerický, roztržitý, zapomínat, plést páte přes deváte...nespra­vedlivě obviňovat druhé, něco druhému sebrat protože jsme rychlejší a šikovnější, neposlouchat když někdo druhý mluví etc etc.... tolik lidských slabostí na jedné hromadě. dNěko,u to nevadí, někomu to je jedno a někdo si třeba myslí že takový není. že u něj je to všecko v pohodě.

Měla by ses každý den usmívat, pokud se to dá, protože ten další může být horší - není dobré se stresovat - je potřeba si stres uvědomit a najít nějaký způsob, kterým by ses ho zbavila.

Někteří lidí jsou snadno ovladatelní lidskými predátory a nechají si namluvit jak dědičný hřích, tak nějakou tu psychózu. Netvrdím, že je to tvůj případ.
Podívej kolik lidí přijde dnes a denně o své životní úspory po telefonátu s údajným policistou. člověk nesmí všemu co mu někdo nakuká věřit.

Příklad: Před půl rokem mi volala (údajná) vídeňská policistka, řka: "Váš syn způsobil těžkou dopravní nehodu při které zahynul člověk. Chci si jen ověřit, že jste jeho otec, jak se jmenuje váš syn?
já: "To byl tak zraněn a neměl u sebe papíry?"
ona: "není zraněn , papíry má, já si musím ověřit jestli jste jeho otec".
Začalo mne to bavit, tak povídám? "a můj syn zapomněl kdo je jeho otec"
ona: "tak to není, já si musím ověřit že jste jeho otec".
No a takhle to pokračovalo několik minut, dodávám že hovor údajné policistky byl z telefonu s potlačeným číslem.
Skončilo to tak: "milá paní že jste policistka, ale já nevím kdo jste a jméno mého syna vám nesdělím.
Ona na to výhružně a naštvaně: "nechcete spolu pracovat a tak si následky přičtěte sám".
Rozhovor byl pochopitelně veden bezvadnou němčinou, bez nějakého zrádného přízvuku.
Ta "policistka" se už nikdy neozvala.

Pochopitelně brnkla manželka našemu synu dostala ujištění, že je "doma v Korutanech"

u mě je to naopak, jsem asi hyperopatrná a nedůvěřivá z podstaty existence a větší potíže jsem měla jako ateistka. Tedy moje potíže odeznívají s vírou a vracejí se s nevírou.