Rozhodně nemůžeme vědět vše už dávno, nejspíš to nebudeme vědět
nikdy, protože pro člověka je všechno "za planckovou konstantou" v podstatě
jak jak pro alenku zxa trezorem. leda najít nějaké náhradní způsoby
poznání.
jasněže si otázky pokládá i věřící : třeba jako kroky - není bůh
ona? hospodinka? nebo "co nám chtěl bůh říct, když nás přes bibli
informoval, že .... XYZ"
A SAMOZŘEJMĚ VŠECHNO OSTATNÍ, JAKO CO BUDE K OBĚDU? KDY NÁM TO JEDE"
JAK BUDE? AP.
ALE NEMŮŽE POLOŽIT OTÁZKU "A OPRAVDU BŮH EXISTUJE?"?
přitom to je ta základní otázka, jejíž zodpovězení by mělo, pro nás
ateisty MUSÍ předcházet těm náboženským otázkam. ptát se, co nám
chtěl bůh něčím říct, pokud bychom si odpověděli, že neexistuje, je
už vyloženě zbytné až hloupé.
logika postupuje od prokázaného k domnělému.
ne naopak.
a takhle musí fungovat i filosofie