Nic prostě znamená neexistenci čehokoliv. Tam, kde je nic, tam neexistuje žádný objekt, žádná částice, žádná energie, prostě nic. Tím, že pro absolutní prázdno použiješ nějaké slovo, tím to prázdno nijak nenarušíš, jeho existence není závislá na tom, jestli pro něj má člověk slovo, a jak je to slovo definované.
Nic z toho ostatního neplyne z žádného pozorování, jen z víry.
samotná existence NIC je už ‚něčím‘, co nutně ruší možnost, aby
NIC vůbec začalo existovat.
to by si musel připustit že neexistuje ani to NIC. Jenže potom si tam kde si
byl. Pokud neexistuje NIC tak musí existovat něco. 
Samotná existence slova NIC nic neruší, ale jen pojmenovává. Podobně jako číslo 0.
překroutil si to nebo si to nepochopil. o "slově" nepadla ani zmínka.
Padla zmínka o existenci NIČeho.
Pokud tedy existuje NIC tak je to existence a ta zároveň vylučuje aby NIC
existovalo.
Ty jsi nepochopil, že zacházíš se slovem NIC jako by to byl objekt. Slovo NIC je jenom označení, tak jako to číslo nula. To že máme číslo 0 neznamená, že to číslo vyjadřuje nějakou existenci. Nevyjadřuje - naopak vyjadřuje nepřítomnost existence, tedy neexistenci. Stejně jako slovo NIC.
Zaměním v tvém textu volně slovo BŮH a NIC.
Věřící zachází se slovem BŮH, jako by to byl objekt. Přitom slovo BŮH
je jen označení, tak jako slovo NIC. To, že máme slovo BŮH neznamená, že
vyjadřuje nějakou existenci. Naopak, vyjadřuje nepřítomnost existence,
neexistenci, stejně jako slovo NIC.
Ne, Jonatáne. NIC prostě znamená NIC. Jestli takový stav někde existuje, to nevíme, protože ve všech místech, o jejichž existenci víme, se přinejmenším občas mihne nějaká částice nebo vlna… Že samotné nic už je něco, to je naprostý nesmysl a logická hovadina. Slovo NIC znamená, že tam, kde je NIC, neexistuje žádná hmota, energie, částice, prostě nic. Že existuje to SLOVO, to je úplně putna, protože mezi existencí slova a existencí toho, co to slovo označuje, není žádná závislost. Existuje spousta věcí, pro které nemáme slovo, a spousta slov, která označují neexistující věci. Takže z existence slova NIC se nedá vůbec nic vyvodit o existenci jeho obsahu, tedy onoho reálného NIC. Tvé „existující nic“ je pouze slovo, pojem. To, co označuje, to je neexistence čehokoliv (nebo alespoň nepřítomnost, pokud to slovo použijeme v nějakém lokálním kontextu).
Tady bych s ejonatána lehce zastal : ani slovo nic nevznikne samo od sebe.
musel ho někdo/něco jako slovo vymyslet a použít. takže něco být
muselo
jonatán to podává sice jinak, jakože už to nic je něco míněno jako
objket, ale mylím si, že to slovo nic samo o sobě říká, že tedy není
úplné nic. :-))
