Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Určitě stačí i individuální víra. Pro přežití v časovém horizontu, bylo důležité aby tato víra formovala společenskou nadstavbu - kulturu, tradice, setkávání, a také vnitřní vztahy. Tedy vytvářela i korekce, které formovali společenské soužití a byly obecně akceptovány.

To je v jistém smyslu pravda, ale podívej se třeba na Řecko. Když byla země vydána v plen Osmanům, právě víra, konkrétně ta uchovávaná na poloostrově Athos, sehrála klíčovou roli v přežití řeckého jazyka a kultury. Kláštery se staly centry vzdělanosti a uchování identity. Jenže to mělo i svou cenu, šlo o naprostou křesťanizaci společnosti, která potlačila jiné duchovní a kulturní proudy. Takže víra jako společenská nadstavba může být záchrannou sítí, která uchová identitu v časech ohrožení, ale zároveň i smyčkou, která tě drží v patřičných mezích.

V rámci této smyčky jak říkáš, je každý svobodný. Kultura se vyvíjí, vyvíjí se písemný projev, hudba, umění... ale duchovní vnitřní život je individuální a to se taky ukázalo v průběhu staletí, že huboká víra ve smyslu duchovních proudů a introspekcí přěžívá dodnes. A každý má možnost takovou duchovní hlubokou víru prožít. Smyčka je společenská korekce, né každý má schopnost prožívat duchovní víru, určitě jsou i lidé povrchnější, pro ty je zde vnější rámec aby se nevykloubili z pantů.

Duchovní život je sice individuální, asi něco jako otisk prstu, DNA - na duši.
Ale v nějakém širším kontextu zase tolik variant odlišností, natož zásadních, duševních závěrů, neexistuje

Nemyslím si, prodali svou rozmanitost. V přírodě se tomu říká biodiverzita. Je to škoda.

přírodu žádná biodiverzita nezajímá

To je nesmysl na entou.
Bez biodiverzity by se ekosystémy zhroutily. Každý druh má svou roli - opylovači udržují rostliny, predátoři regulují populace, mikroorganismy rozkládají a obnovují půdu.
Přírodu zajímá rovnováha. A tu bez biodiverzity neudržíš.

v "patřičných"?

Ano, tak jak je to příhodné.

Jakože něco (víra) určuje patřičnost mezí člověka?
třeba islám?
nebo špagetový bůh?

"patřičnost" mezí je pro každého jiná/jinde?

Tak proto ty konflikty náboženství ....

Náboženství jsem nevymyslel, ale myslím, že bych nějaké mohl postulovat:-)

dej se do toho.

Přidáš se?:-)

klidně, ale připrav se na nejhorší .-))))))))))

Vím, budeš nejvíce přispívat na rozvoj:-)

na rozvoj toho náboženství?
ne, spíš s epřiprav na zdrcující oponenturu a kritiku .-))))))

Protože když náboženství, tak musí být neprůstřelné .-))))))))))

Ano když náboženství tak se nedá od člověka pokuď žije odejmout a to splňuje náboženství Boha živých: JSEM.

Ono to první přikázání z Desatera začíná slovy. Ja jsem..

A když to čte člověk nahlas sobě pro sebe tak není jiného Boha než-li jeho JSEM.

Všechno ostatní si člověk namlouvá a uctívá nějaké modly hmatatelné, viditelné a nebo vymyšlené - svoje představy a nebo konstrukce.

Ono je dost dobře možné že ten trůn Boha je prázdný neb je tam JSEM které vidět nemůžeme protože Bůh je sice nade všemi ale i v nás..
Když jsem byla naposledy v kostele u poustevny tak tam ten boží trůn byl namalovaný prázdný což je to tak zobrazováno docela často a odpovídá to cellé oné té situaci: Ja jsem Tvůj Bůh a není jiného Boha kromě mně, nezobrazíš si Boha a neb uvědomění si svého "jsem" zbytek desatera jsou příkazy co máme a nebo nemám dělat.

Evangelium to zvěstuje taky, že tomu takto je, kladla jsem o tom verše z Bible do diskuzí dlouhé roky ale nebylo k tomu slyšících čtenářů a ani není a nebo jsem za krávu a nebo za blbku a nebo ať vypadnu a nebo mazání a blokace.

To asi těžko :
Zj 21:5
I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.

Nebytost sedí, dokonce mluví.
Jak je to možné???

Už jsem to tu včera psala že JSEM je fraktál mi jsme malé "jsem" a Bůh je naše velké JSEM a ano mluví ale proč by musel sedět ?
Stačí když Panuje, ono ty překlady šli často cestami které neodpovídají skutečnosti ale často jenom představám překladatelů.

to jako že v originálu není napsáno, že sedí, ale že stojí?

Nešlo by to přeložit třebas na: uveleben-a ?
Přeci se v nebi nebude věčně sedět :-)
Co si se píše že budeme sloupem v chrámě a na čele budeme mít jméno .. Boha našeho, města Boha a ještě i nějaké jméno své nové..

Uveleben snad znamená, že sedí nebo leží, ne?

No ale i jití jest Hospodinovo..
..kráčení..

A taky je psáno buď vůle tvá jak v nebi tak i na zemi a tak proč to nepraktikovat v přítomném okamžiku ?

Tomu by odpovídal tento verš:
Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. 

Když člověk sedí a nebo leží tak to je unavený a to v nebi asi že nehrozí když je tam život věčný :-)

jo takže bible kecá.

Nekecá ale může být nevhodně přeložena.

co by teda podle tvého správného překladu na tom trůnu měl dělat?

I to slovo trůn - no ano všichni králové měli svůj trůn a svoje žezlo a jablko tak proč si takto nevykreslit i Boha ?

V Bibli Bůh pořád jenom nesedí, prochází se, sestupuje i spíchnul šaty Adamovi i Evě:-)

Takže nakonec není problém, aby seděl na trůnu, že?

Je zaslíbení že nám JK dělá místo aby jsme byli tam kde On ale taky že je tam mnoho příbytků, to jo tady na zemi je taky mnoho příbytků a máme v nich i křesla - ja už mám taky křeslo sice od popelnic :-).
Ale ne čalouněné :-)

asně. blbě může být TVŮJ PŘEKLAD (ten, který uznáváš ty, protože je starší) :-)))))))))))))­))))))))))

"JSEM je fraktál"

no ty vole, ta je blbá až to bzučí .-)))))))))))))­))))))))))))))))))))

To je opravdu zajímavá úvaha. Znamená to, že Boha vlastně ani nelze zobrazit, protože není co zobrazit, je v nás. Stejně tak ani Mohamed nebo Buddha nechtěli být zpodobňováni, protože jejich podstata není v obraze, ale v duchu.

Takže ledviny také nelze zobrazit? .-)))

Mají duchovní podstatu a nebo nechtějí být zobrazovány?:-)
Kdybys napsal játra, pochopil bych to:-))

Klidně si to vyměň za játra.

Jisté je, že to, že je něco v člověku, abolutně neimplikuje nezobrazovatelnost uvedneého. Notabene když to je i všude kolem náýs a nad námi
Zobrazit se dá i lidská důše, při lidských schopnostech imaginace a abstrakce.

Takže tohle zobrazování zajisté nebrání. My nemáme ani páru, jak vypadá i když ještě nestvořil člověka, tedy nebyl v nás. Vlastně naopak - něco čem nevíme, jak to vypadá, si vlastně můžeme zobrazovat jakkoli. A to se i děje, i na této diskusi

Muslimové pro to mají důvod, nechtějí, aby se zpodobnění uctívalo jako modla.

Každej má pro svoje chování a konání důvod - vždy si ho najde
A já teď neřešil jen zpodobňovánbí boha, ale obecně "pochopení se a dohodnutí se"

Vidíš, jak se dá z běžné životní situace sklouznout až k víře:-)

Vysvětli.

Nehledej v tom nic zásadního, jen odraz běžných životních situací a mé připodobnění > Muslimové pro to mají důvod, nechtějí, aby se zpodobnění uctívalo jako modla<

Mrkni -- jake jsi viry??

Neutrální:-))

Mrkni a kde mate sidlo -- vira neutralni ? Takze ateista? To si budes rozumet s krakem ten je taky tam :-)))))

Já nevím, co je neutrální víra. já mám nevíru v existenci boha

krak tak to je vira

ne, to je nevíra a není neutrální

krak ty nevis co to je neutralni vira??? Promin ale zasnu, zet TY:-))))) mapis na sklo -- JA NEVIM Neutralni je - ,ze nema osobna znalosti stim a nemas ktomu osobni cit a zadnou zkusenost

kiwiboy - jdi pod sprchu hruza jak pises :-)) prominte

Jisěže nevím, co je neutrální víra.
Ty narážky jsou hodně imbecilní - já tu píšu každou chvíli, že něco nevím a proto se na to ptám

jdi se nažrat a vyspat, paciente

PS : ne, to není neutrální. to je max neutrální POSTOJ k víře, nikoli "neutrální víra". A ten ateisté (ti praví, jako já), mají, ano.

Neutralni je - ,ze nema osobna znalosti stim a nemas ktomu osobni cit a zadnou zkusenost <

Tak to není.

Je to blb

Je blb (jakýkoliv) neutrální?:-)

Shadow_of_Krak
Každej má pro svoje chování a konání důvod - vždy si ho najde
A já teď neřešil jen zpodobňovánbí boha, ale obecně "pochopení se a dohodnutí se"

Mrkni-j-sem
Vidíš, jak se dá z běžné životní situace sklouznout až k víře:-)

• - - - - -

Vysvětli. Jako že ten důvod je jen víra, záležitost víry?
Proč by měla?

Odpovědět

Tak jsme v ateistické diskusi, možná vnější vlivy přispěly ke srovnání s vírou:-).
Kdybych chtěl hledat hluboké paralely najdu je ve všem.

Otázkou je, proč bys je měl hledat, když pro vysvětlení nejsou nutné.
Max pro vymlouvání .-)))))))))

To mají i židé - v jejich synagogách nenajdeme zpodobňění osob ni zvířat což z božího zákona jsou modly.

Bohové jsou jen představou v hlavách věřících. Co věřící, to jiná představa.

Tohle mohla taky vymyslet jen zcela úchylná, tupá hlavinka :-)))))))))))))­)))))))))))))))))))

Myslím, že bys mohl postávat před nějakým supermarketem v bederní roušce a časopisem "Svobodná? Vůle":-)

Takový časopis existuje?

Okultizmus a modloslužba byla v té době legitimně potlačena. Demokracie tenkrát neexistovala. Problém byl že se potlačilo i další které s modloslužbou nesouviselo. Když se kácí les létají třísky.

Problém je, že se s tím svezlo i všechno ostatní, co s tím nemělo nic společného. A to už není obrana víry, ale kulturní homogenizace, snaha sjednotit společnost na úkor její rozmanitosti. Když se kácí les, neměly by padat stromy, které drží půdu pohromadě, jinak nastane eroze. A jestli to byl záměr, pak je otázka, jestli šlo o víru, anebo o snahu upevnit vliv církve pod rouškou kulturní osvěty a návratu.

Modloslužba byla potlačena ?
Modly byli pouze obměněny - povstali kříže s umučeným Kristem + Panenky Marie atd. :-)

Křesťanství bylo v Řecku už dávno před Turky. Od 1. století ho šířili apoštolové, hlavně Pavel, kázal v Athénách, Korintu, Soluni a dalších městech. Když Osmané v roce 1453 dobyli Konstantinopol, víra tam byla víc jak tisíc let. Po odchodu Osmanů se řecká kultura začala obnovovat a velkou roli v tom sehráli právě atosané. Jejich stát si Osmané po staletí netroufli zrušit, respektovali jeho duchovní autoritu. A právě z Athosu vzešla obnova, která nebyla jen kulturní, ale i náboženská. Nejde o kritiku víry, ale o způsob, jak byla znovu začleněna do života společnosti, bez možnosti volby. Vzešla z nutnosti kulturní osvěty národa, s ní spojené.

Po roce 1830:
Mešity a minarety
V Athénách, které se staly hlavním městem (1834), bylo tehdy více než 30 mešit.
během několika let zůstala jen jedna či dvě, které byly přeměněny na muzea, sklady nebo kostely.
Například:
Fethiye džámí (Mešita dobytí) v athénské Pláce – přeměněna na skladiště, dnes restaurovaná jako památka.
Tzistarakisova mešita na Monastiraki – byla přeměněna na muzeum (dodnes stojí).
Ostatní byly zbořeny, aby „nehyzdily“ pohled na Akropoli.
Podobně v Patrasu, Nauplii, Tripolisu nebo Chalkidě byly mešity buď zbořeny, nebo přestavěny.
Minarety (symbol islámské moci) byly téměř všude systematicky odstraňovány.

Kdyby byla víra opravdu osobní záležitostí, nebylo by třeba nic bořit, přestavovat ani stavět.

modla je jen to, co člověk považuje z za modlu Modlu definovali Židé a křesťané.

To je individuální, stejně jako posouzení, co je "naplněný život".
V principu lze plný život prožít i bez víry, jakékoli, nejen té náboženské, tam je to jasné, že mnohdy tato víra naopak neum ožňuje naplnit život.
Ale osobně si myslím, že venkoncem každý člověk v něco věří, i kdyby jen občas, dočasně

S tím souhlasím.

K plnohodnotnému životu je potřeba umět respektovat zákonitosti těla i psychiky, takže pokud to člověk dovede bez toho, že by vycházel z nějakého a priori předpokladu, pak ho taky tedy nepotřebuje. Ovšem nějakou víru člověk vždycky má; nedá se mluvit o vyrovnanosti a naplněném prožitku bytí, když nemá člověk důvěru v sebe nebo se stresuje z budoucnosti (neboli když nemá na co se spolehnout, ani na sebe). Víra jako taková je přirozeným projevem psychiky a nutností pro její správné fungování.

Dejme tomu, že na tom něco je, ale je to obecné a strohé.

Zkrátka to, jak se cítíme a prožíváme, nemáme ve své moci, nýbrž je to projev vnitřních psychických procesů. Je to tedy důsledek činnosti naší psychiky, na níž se sice podílíme, ale jen z nějaké části. Tak jako nemůžu očekávat, že mi bude tělo dobře sloužit, když nebudu respektovat zákonitosti jeho fungování, stejně tak bych to neměl očekávat ani u té psychiky, když nebudu respektovat její zákonitosti. Tak jako v těle, tak ani v psychice se nic neděje náhodně.

Takže z nějaké části to ve své moci máme .-))))))

Nepřímo to ovlivňujeme svým postojem ke světu neboli svým sebepojetím. Když budeme toto fungování respektovat a v důsledku toho budem zaujímat správný postoj (či mít o sobě správný sebeobraz), pak budeme žít v souladu se zákonitostí fungování naší psychiky, neboli v souladu s přírodou či Bohem.

Spíš v souladu sami se sebou, neboť skoro veškeré parametry našeho života (bod stability) si určujeme sami subjektivně, a vnější faktory v podobě jiných lidí a vnitřní v podobě nemocí (ne nadarmo se říká, že všechny nemoci jsou psychosomatického rázu) nám naši představu o nás vychylují.
ještě by teda šlo konstatovat u přírody akceptovatelné, u boha teda podle mne jen stěží, že si pro každého z nás připravili ten rvnovážný psychologický bod /polohu - jinde.
a i proto je to jen hra na statisiku a pravděpodobnost, bo co platí u jednoho (metodika nápravy psych. stavu) to neplatí automaticky u druhého, jen s nějakou pravděpodobností

se tak bavím

Když jsi v souladu se zákonitostí fungování psychiky, tak jsi přirozeně v souladu se sebou, protože ta "druhá" část tvé bytosti, kterou neovládáš ty, nýbrž příroda, to seš taky pořád ty. Jsou to jenom dvě různé pojmenování jednoho a téhož. Jinou formulací je být v souladu s přírodou, protože psychické procesy (tak jako tělesné) jsou přírodní procesy. A odpovídá to tomu, o čem náboženství referuje jako o jednotě s Bohem či souladu s Boží vůlí. Takže se to dá formulovat čtyřmi různými způsoby.
Způsoby nápravy či vyrovnání psychického stavu můžou být různé, u někoho zabírá to, u někoho zase něco jiného, ale vzhledem k tomu, že princip fungování psychiky (tak jako těla) máme všichni lidé stejný, tak i ten bod rovnováhy máme stejný. Kdyby to bylo jinak, tak by nefungovala medicína či terapie.

Já mohu být jen v souladu se s vou vlastní psychikou.
Být v souladu s psychikou třeba nějakého psyhcopata pro mne není řešení.
Tím chci říct, že neexistuje jedna standardizovaná /psychika" člověka, možná má nějaké společné prvky, ale jinak je příliš rozdílná právě i z pozice zásadních požadavků na svoji vlastní psychiku

Třea takový psychopat se dostane do psychické rovnováhy, když provede masovou pedofilní vraždu.
No možná je to v souladu s boží vůlí, nevím, moc se mi tomu nechce věřit

přesně tak. takže se musí naučit akceptovat nerovnováhu. to si myslím jde taky. Je to pak mimořádná schopnost ovládnout vlastní vyšinutou psychiku.

Všichni lidé fungujeme na stejném principu, a to jak po stránce tělesné, tak i po stránce psychické (psychika je funkcí tělesného orgánu). Čili všichni sestáváme ze stejných prvků spolupracujících na základě stejného principu, stejných pravidel. Díky tomu funguje medicína a díky tomu se taky třeba umíme vžít do situace druhého a rozumět tak druhému, co prožívá (a případně mu i pomoci). Každý jen máme individuální poměr těch prvků, kdy někdo má víc jednoho a jiný zase druhého, ale tu "fyziologii", ten základ, tu "kostru" máme všichni stejnou. Tělesně i duševně nemocní se od zdravých liší tím, že jim něco nefunguje správně (je narušen princip jejich fungování) a ne tím, že by měli jiné tělo nebo jinou psychiku.

někdy se říká duševně nemocný, ale nemusí být nemocný... jen mu ujíždí psychika. Je třeba nemocí, když má člověk vtíravé myšlenky? třeba když před těžkým jednáním musí myslet co řekne, co uděla ten druhý přehrává si situace a nakonec se vůbec nevyspí i když spát chce? ty myšlenky tam skáčou samy, nemůže je odehnat.

To byl třeba můj problé, nemohla jsem zastavit vtíravé myšlenky. jak jsme e v noci vzbudila, hned mi do hlavy naskákaly. Samy od sebe. Je x způsobu jak se vtíravých myšlenek zbavit. Teď v důchodu je nemám a spím jak mimino. Je to stresem. Ale jak se zbavit stresu? Utéct od náročné práce, abych utekla od stresu? To je pak věcí rozhodnutí. Buď se smířím s tím, že nemůžu spát a že mám v hlavě nasráno nebo jdu od toho a mám sice klid ale zase přijde něco jiného.

Jo to je obsese. To není samo o sobě nemoc, protože to čas od času zažije každý, ale je to patologické (tedy něco nefunguje správně), podobně jako když tě čas od času bolí břicho nebo hlava. Ačkoliv to může být součástí nemoci, neurózy nebo psychózy.
Jak se zbavit stresu, jak se zbavit potíží... Na to nějaké obecné postupy jsou, ale vždy záleží na tom, jestli je člověk ochoten pracovat na sobě a změnit se, nebo ne. Protože tu příčinu má člověk vždycky v sobě. A když to člověk nezvládá, tak holt musí změnit vnější podmínky.

řekla bych že to zvádá i se stresem :-)) a různými neurotickými projevy. Musí se s tím naučit žít. Proto mě překvapuje jak se lidé snaží zbavit se těchto a tamtěch obtíží, chodí psychiatrovi a k psychologovi a v důsledku ten jejich doktor může mít větší problémy než oni. Bez srandy, kolikrát kroutím hlalvo co všecko lidé nechtějí snášet a raději berou léky či to různ "řeší" místo aby se na to vybodli. Ono to přejde věkem. a povaha se nezmění... ta zůstává, i charakter.

Někdy to směrují dovnitř a odnese to zdraví po fyzické stránce.

to je špatně, lepší je to ukázat. I proto že to člověk dokáže lépe vidět sám.

Ono to není vůbec tak jednoduché, mít se komu svěřit je moc dobrá věc a třeba čínská medicína léčí tělo i duši.

čínské medicíně nedůvěřuji.

Každému, co jeho jest:-)

Jasněže, sdílená bolest, poloviční bolest. ale to platí holt jen pro psychicky zdravé jedince, jak je tam nějaký úlet, nelze predikovat, co způsobí ještě větší problém a naopak

No někdy to opravdu zasahuje výrazně do života, že to člověku neumožňuje moc dobře fungovat. Když se to stává sem tam, tak je to v pohodě, asi jako když se šel člověk vychlastat a druhý den má kocovinu - ví, že se z toho za den dostane. Ale když se to opakuje pravidelně a často, tak už to docela vadí. A tak jako se lidi snaží zbavit tělesných potíží, tak se snaží zbavit i psychických, na tom zas neshledávám nic špatného.
Charakter se změnit dá. Dokonce prý i temperament. Musí se jen chtít a chce se, když je patřičná motivace.

aha, tak to jde také mimo mé znalosti či zkušenosti. NIc takového jsme nepozorovala. Tedy nepozorovala jsem žeby stres byl až tak škodlivý, naopak. z dnešního pohledu ho beru jako něco pozitivního co člověku dává energii. a co se týče charakteru či temperamentu, tak jsme nepoznala nikoho kdo by se změnil starobou. Naopak, mohly se rysy zýraznit anebo být sympatický, protože je to nakonec celkem legrační jak je člověk svůj. Je to svéráz a obohacení.

Jo aha, já nemluvil přímo o stresu, ale o různých psychických obtížích, jako jsi nastínila tu obsesi. To každý známe, tak jako třeba depresi, rozpolcenost, úzkost apod. Různé patologické obtíže jsou běžné i v rámci "normality", nemocí se stávají, až když jsou pravidelné (vlastně jakoby chronické). O tomhle jsem psal.

To já zas znám lidi, co se charakterově proměnili. Někdo méně, někdo podstatně. Vlastně k tomu vyzývá i křesťanství "změňte své smýšlení a obraťte se" (nebo tak nějak). Lidská osobnost je individuální kombinací různých faktorů a ty má člověk ve svých rukou.

Smýšlení j něco jiného než charakterové vlasntosti, tedy myslím nikoliv teď ve smylsu dobrého či zlého charakteru nýbrž typu. sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik a různé odstíny mezi nimi. a v každém typu se najdou rysy dobré i horší. a pak záleží jak člověk s těmi kartami hraje...tedy jak smýšlí, ovšem v rámci darů které dostal. Proč by ty dary měl měnit, odmítat etc... měl by je akceptovat a uděat z toho to co je možné i třeba tím že to přijme.

Pokud má nutkavé sklony ubližovat jiným nebo tíhne k depresi a pasivní agresivitě, pak je důležité aby to uviděl sám. a také uviděl důsledky svého jednání. Lidé často obviňují druhé z toho co sami dělají, nevidí to. Pak se setkávaj s odmítáním a myslí si že to ti druzí mají v sobě chybu.

agresivitu vidí každý, ale pasivní agresivitu či depresivní a ublíženecké postoje jejich nositel často nevnímá. Zdá se mu že má na ně nárok, protože... a tak se nechá táhnout a remcá u toho.

To jsi popsala typy temperamentu, což je způsob reagování na podněty, charakter je širší pojem zahrnující prostě obecně vlastnosti, charakteristiku člověka. A vlastnosti jsou úzce spjaty se způsobem smýšlení. Vlastnosti jsou zčásti vrozené a zčásti vypěstované výchovou, a v průběhu života se mění, protože člověk je jednak nucen se přizpůsobovat požadavkům života a jednak vnitřně zraje, takže pojímat je jako dar mi nepřijde zrovna přesné. Člověka je možné formovat a záleží jenom na něm, do jaké podoby se zformuje. Je to naše osobní zodpovědnost, jak potvrzuje i náboženství.

Rozumim, zaleži na ujasneni pojmu. Takhle ano. Chtela jsem vyjadrit ze netreba lamat hul ani nad cholerikem. Urcite vlastnosti mohou byt v urcitych situacich prinosrm ci prekazkou.

Tak nejde o nás, ale o to, jak na to nahlíží Bůh.

Hehe, mluvis presne jak Svedci Jehovovi

spíš tak, jak to píše bible, ne?

Spise ti JH. Stylem. A kde je to v Bibli

JH jako svedci jh

To je přece gró biblického poselství, že Bůh má na člověka nějaké požadavky a těm se člověk musí přizpůsobit, aby mohl být spasen. Uvést svou vůli do souladu s vůlí Boží.

díky tomu" medicína dost často nefunguje
jasněže nemocní mají něco vychýleno zásadně, pozorovatelně.
mi šlo ale jen o to tvrzení, že v souladu spsychikou znamená v souladu s boží vůlí

Já tomu rozumím, ale chybí tomu duše:-)

Tím myslíš co?

Tím myslím, že je to takové strohé.

Stačí, ne?

Stačí jako poučka v nějaké knize:-)

A co bys chtěl víc?

Nevím, osobní názor a pojetí?

To jsem přece naspal.

právě

co to meleš o osudu? osud si člověk vytváří sám a pokud nechce, osud mu ho vytvoří za něho.
takže tady nejde o nějaké věření.

Mluvím o schopnosti smířit se s tím, co přijde, když už to nemůžu ovlivnit. Chápeš to, nebo to budeme znovu rozebírat slovo po slovu, jak je u tebe zvykem, hledat, co tam není, a fantazií přebíjet logiku? Tvoje mysl si ráda vytvoří konstrukci, která má jediný účel a to "uhodit." Jenže taková konstrukce působí absurdně, protože nestojí na kontextu, ale na jednom slově, kterému tvá fantazie nasadila korunu. A nový král? No, raději nebudu psát, čeho by byl králem:-)