Z mého pohledu je oříšek jakákoli "závada" psychiky. schválně píšu "závada" a ne nemoc, protože nemoc, tedy něco podmíněného objektivně biologicky, chemicky ři jinak, se dá na psychiatrii ovlivnit.
Psychika jako taková ne a rozhodně ne trvale, pokud se s tím nevypořádá sám dotyčný - a to nikoli útěkem do svého nitra a vyčlenění se ze společnosti (i když i to může být řešení, ale pro dotyčnéh onešťastné, cožý si ale v lepším případě neuvědomuje (nedokonalý příklad - autista), ale normální snahou najít tu svou rovnováhu mezi vnějším a vnitřním - protože pokud má člověk žít, nemůže se zafačovat uvnitř své hlavy .....

,