Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Chudák Ježíš, co si se vypravuje o jeho druhém příchodu - to bude koukat že ho tady vítají z křížema :-).

O novém příchodu Krista snili už jeho následovníci před dvěma tisíci lety. Apoštolové Pavel i Petr se však museli potýkat s tímto očekáváním a opakovaně připomínali, že "není naší věcí znát čas ani chvíli, kterou si určil Otec" /Sk 1,7/. Pavel v listu Tesalonickým píše, že "den Páně přijde jako zloděj v noci" /1 Tes 5,2/, a Petr dodává, že "u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den" /2 Petr 3,8/.
Podle Sitchina pro Anunaki byl jeden rok 3650 těch našich:-)

Do prčic, copak jsem někde napsal, že mi vadí mučící a popravčí kříže? Vím, že pobožní křesťané jdou po kříži jak slepice po flusu. Pro ně jsou kříže značkováním revíru, jak když pejskové občurávají sromy.
Kříže jsou následkem násilné kristianizace našich předků. Ti chudáci se museli nechat pokřtít, aby nebyli zmasakrováni.

Osobně si myslím, že si křesťani měli najít lepší symbol, než popravčí zařízení. Svobodní zednáři nají konstruktivní symboly, kružítko, úhelník a další stavitelské náčiní, radost pohledět. Cílem křesťanské ideologie je smrt, ne radost ze žití.

Kdybych byl křesťan, asi bych si jako symbol víry vybral raději holubici s ratolestí (Noem). Ta nepobouří nikoho, naopak, působí jako znak míru, naděje a života. Přeneseně může být i znamením Ježíšovým, možnou spásou a vykoupením.
Takové holubice na vrcholcích kopců místo křížů, to by myslím nevadilo nikomu:-)

Mrkni -- kdyby jsi byl a udelal to tak by jsi nebyl krestan ale

Moudrý člověk?
Děkuji:-)

Že prý to bylo tak že se Konstantinu Velikému před bitvou u Milvijského mostu v roce 312 n. l. zjevil kříž s nápisem „in hoc signo vinces“ („v tomto znamení zvítězíš“) a zvítězil, poté v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše, jenom že zobrazování křížů je spíše o náboženské nesvobodě.

Viděl Konstantin klasický kříž?
Podle historika Lactantia měl sen, ve kterém se mu zjevil symbol "Chi-Rho", tedy monogram Krista složený z řeckých písmen Χ a Ρ. Eusebius zase píše, že Konstantin viděl světelné znamení na nebi ve tvaru tohoto symbolu a slyšel „V tomto znamení zvítězíš“. Takže žádný klasický kříž, jak ho známe dnes.
Navíc je potřeba si uvědomit, že v té době byl kříž spojen hlavně s hanbou a popravami. Použít ho jako vojenský znak by asi nepůsobilo moc vhodně, spíš by to vojáky demoralizovalo. Právě proto zvolil Chi-Rho, který spojoval Krista s vítězstvím, ne s utrpením. Tímto symbolem nechal vybavit štíty svých vojáků.

Symbolem spásy a vykoupení, stejně jako naděje a života je právě ten kříž, protože skrze něj toho bylo pro člověka dosaženo.

Jenom že nésti si máme svůj kříž, čímž je míněn svůj život se vším co k němu patří, nikoliv sloužit nějaké modloslužbě :-)

Nes si krásné vzpomínky, ty budou o hodně lehčí a při tom se i zasměješ:-)

bipolárnost

Kříž může být také brán jako symbol utrpení nebo těžkostí, něčeho nepříjemného. Např. spojení - nést svůj kříž, je s tebou kříž, mít na zádech sedm křížků...

Já psal o významu, jaký má v křesťanství. Z něho pak může být odvozeny další významy, jako třeba ty lidové, jakés uvedl. Ale symbolizovat může člověku kříž ledacos, tak jako kruh, trojúhelník a jiné geometrické tvary.

Třeba prof. Nakonečný v Lexikonu magie píše u hesla Kříž:

Symbol křesťanství, který vystupuje též jako symbol v hermetismu, zejména v alchymii, kde vyjadřuje čtvero živlů. Obecně je pokládán za symbol rovnováhy. V křesťanství je jednak symbolem umučení Ježíše Krista, jednak vyjadřuje cestu vzhůru, k nebi, ke spasení (vertikální čára), jíž jsou kladeny překážky (horizontální čára), které jsou posléze překonány (vertikální čára protíná a přesahuje čáru horizontální). Nejhlubší interpretaci esoterní symboliky kříže podal R. Guénon (Le symbol de la croix, 1934). Existují různé varianty kříže, z nichž uvádíme jen některé (viz obr.). Zvláštní formou kříže je egyptský kříž, zvaný latinsky „crux ansata“ či kříž se smyčkou nahoře. Kříž vyjadřuje dále pronikání nebe a země, času a prostoru, aktivního a pasivního (v asijském esoterismu) a jako symbol vystupuje v mnoha kulturách celého světa. Tzv. „materiální kříž“ i kříž vepsaný do kruhu vyjadřují proniknutí hmoty duchem čili všudypřítomnost ducha.

a u hesla Symbol vyjmenovává několik typických symbolů s uvedením krátkého výkladu, včetně kříže:

jeden z nejstarších symbolů; vyjadřuje číslo čtyři a pronikání dvou protikladných oblastí, nebe a země, času a prostoru, mužského a ženského (aktivního a pasivního); kříž může být chápán také jako znamení rozcestí (místo, kde se křižují cesty živých a mrtvých) a je dále symbolem vyrovnání protikladů (existují různé formy kříže - viz heslo Kříž).

jako kříž vepsaný do kruhu bývá také znázorněný konsekrační kříž. Odpovídá to významu který uvádíš, produchovnění daného místa (hmotného)

Ano, má vyjadřovat sakrální, tedy vysvěcený prostor.

Jenomže Ježíš o sobě říká že je jasná hvězda jitřní :-)
(Zj22:16)

No a co tím chtěla kroky říci? si mimo mísu?

Raději věřím Ježíšovi než křižákům :-)

co tady pleteš křižáky?

Ano, hvězda značí světlo:-)

Kriz je taky symbolem pokory k Bohu, lasky cloveka k cloveku, symbolem dobre vule a odpusteni..

A Kain měl také znamení.

Jak si to připomínáte, to je na vás. Každému, co je ho jest.

Pečení holubi létají do úst :-).

Holubice je symbolem míru:-)

Vyhlašuji toto jako blábol týdne

Na Golgotě by Ježíš místo ukřižování jen vypustil ptáka a všichni by tleskali „mír a naděje“.
Konečně symbol, který nelze napadnout – leda když tě pokálí.

Místo Ježíše to dělá papež ...
https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/181106papez-frantisek-dobra-politika-slouzi-miru

To je moc hezké a "trefná" fotografie:-)

Tak už víme, proč ti ty kříže vadí.

Ono to není normální uctívat jakýkoliv symbol :-)
Je z toho potom fetiš a nebo modla ?

Každý symbol je zpravidla zjednodušeným znázorněním něčeho hlubšího. Mně osobně nevadí uctívání symbolů, to je jen formální akt, jde vždy o to, co mají zastupovat nebo vyjadřovat. Ten, kdo nosí křížek má asi jiný vztah ke světu jako ten, kdo měl na čepici rudou hvězdu nebo na rukávu pásku s hákovým křížem.
Co mě vadí je uctívání pozůstatků, kostí nebo lebky nošené v průvodu, popř. umístěné za sklem na viditelném místě. To platí třeba o sv. Václavovi. To se mi zdá morbidní. Jsou určitě lepší možnosti jak si připomenout jejich život a skutky.

Jo to taky považuju za přehnaný a nechutný.

Souhlasím s tím, že symboly mají svou sílu, ale jejich význam se často proměňuje. Třeba křížek na krku, dnes ho spousta lidí nosí spíš jako módní doplněk než jako výraz víry. Je to estetický prvek, stylový detail, který nemusí nutně odrážet duchovní přesvědčení.
S relikviemi to mám podobně. Chápu, že pro někoho mají hluboký význam, ale mně osobně připadá zvláštní, že se v civilizované společnosti stále uctívají fyzické pozůstatky. Vždyť běžně pohřbíváme zemřelé a církev to chápe jako důstojný projev úcty k člověku. Neměly by mít i relikvie právo na klidné uložení, místo aby byly vystaveny za sklem? Skutečná úcta by podle mě měla směřovat k tomu, co tito lidé představovali, jejich hodnotám, činům a odkazu.
Nechci tím nijak zpochybňovat něčí víru ani tradice, jen se zamýšlím nad tím, jak se úcta k člověku projevuje v různých podobách. Je to jen můj názor, a nikdo se jím nemusí řídit.

jak píšeš, kolikrát je to stylový detail. Pokud je za sklem nějaká relikvie, kterou oblékly do krásných vyšívaných šatiček se zlatem a kameny klarisky, pak je to detail stylový a také historický. Pak je otázka, zda něco co mělo svůj význam v 17. století jednoduše odnést do depozitáře nebo v kostele ponechat jako kuriositu. Osobně jsme za ponechání, jiný by ji třeba vyhodil. Je to také věcí vkusu, zda se dokážu povznést nad takovou věc nebo zda mě to tak bude dráždit že t tam nesnesu.

úplně stjný význam i osud mají různí vojáci či socialistický realismus na křižovatkách, podívné názvy ulic.... sneseme to nebo to musíme odstranit? Protože nás to dráždí... že je to nesprávné, že to tak nemá být etc...

Přejmenovávání jsem už také zmiňoval v souvislosti s tím jak jsi psala o křížích na vrcholech.

jo, Ondi mě smazal.

Ani jsem to nepostřehl. Budu se opakovat, to zobrazení a řazení příspěvků mi nevyhovuje. Pak mi někdo píše, že jsem nereagoval a já ani nevím, na co.

Všechny relikvie pozůstatky lidí bych pohřbil. Sv. Véclav má smůlu, co komu udělal, že s jeho lebkou manipulují a ani se ho nezeptají, zda se mu to líbí.
úchylka: Carlo Acutis (1991–2006), italský chlapec zemřelý na leukémii ve věku 15 let — církev uchovává a vystavuje relikvii jeho perikardia (obalu srdce). Relikvie byla vystavována v několika kostelech a byla součástí poutí.

Pokud jde o část lidského těla, důstojně bych ji pohřbil a uchovával bych si vzpomínku.

taky bych to tak udělala... ale chápu že to určitým způsobem zvyšuje atraktivitu místa. Lidé se na to ptají, kdo to je a proč tam leží etc. je to určitě morbidní. Kdyby se hlasovalo, nevím jak bych rozhodla.

našla jsem si k ostatkům světce vysvětlení
https://www.vira.cz/otazky/sveceni-oltare-a-ostatky-svatych.html

je to hodně tradici, o mučednictví a prvních křeťanech.

V prvních stoletích se eucharistie slavila nad hroby těch, kdo položili život za víru. Nešlo o "manipulaci" s ostatky, ale o vyjádření duchovní jednoty s mučedníky a víru ve vzkříšení.

tak to chápu. Proto se dávali ostatky i do oltáře, kde se slavila eucharisitie

Nechal bych je odpočívat v klidu a pokoji.

teď restaurovali nějakou kostnici, chtěl bych vidět jaká moc by památkáře donutila ji rozebrat a pohřbít.

Navštívil jsem několik takových míst a je to pro mě zbytečně, a teď mi promiň ten výraz, "teatrální". Pokud by tam byl hrob s ostatky, bylo by to k tomu zemřelému "citlivější."
Kdyby si mohl sám vybrat, myslím, že by nechtěl být někde takto vystavován.
Pokud by si mohla rozhodnout o tom, o se stane s tvým tělem po smrti, zvolila by si vitrínu a nebo hrob či kremaci?

Souhlasím s tebou, samozřejmě. Je to teatrální, morbidní. Ale nakonec to přitáhne hodně zájemců. Nechtla bych takhle skončit. Svoji roli to má v tom smyslu, že zvyšuje atraktivitu místa. Lidé se ptají, zajímají a tam kde by prošli bez povšimutí, najednou si pamatují. Nevíme co vše zaujme či podmítí lidského ducha.

Dnes pohřbívám maminku, bude to kremace.

Tak to je mi líto.

nemusí být, už nadešel její čas. Jen že kremace není žádný problém.

Přesto upřímnou soustrast, Ratko.

Upřímnou soustrast