Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #145502

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 09:28:46 | #145502
Reakce na příspěvek #145497

Ale ten krátkodobý pocit setkání s Bohem můžu navodit i já ateista, když se žertem obrátím k nebi a zeptám se : "Bože, co jsem ti udělal, že mě tak trestáš?" - například při zakopnutí, pádu, pořezání a atd. *5087* *5087*


 #145497 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 09:30:53 | #145503 (1)

ted nevím co chceš vyjádřit. Vnitřní pocit že Bůh je, je vnitřní nastavení...v jakékoliv situaci. žertem mohu říct cokoliv a budu vědt že je to jen žert. že za tím víc není než legrace.


 #145502 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 09:37:26 | #145505 (2)

Pocit přítomnosti Boha.


 #145503 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 10:29:08 | #145510 (2)

Nicméně i ateista může zcela vážně, a nejen na smrtelné posteli, si v nějaké konkrétní situaci pomyslet "Bože, pomoz mi", i když v něj nevěří, protože Bůh je v lidstvu stále ještě docela zakořeněn a je to velké téma. Navíc při uvedené prosbě nikdo neřeší nějaké kraviny z Bible, jestli má nějaké a jaké vlastnosti, něco udělal, něco "přikázal", prostě a jen "Bože, jestli jsi, pomoz mi". Rozhodně se tohohle můžeme dopustit my ateisté, kteří "pouze" nevěříme v jeho existenci. Třeba antiteistům a podobným by se to asi nestalo, nebo alespoň nemělo stát


 #145503 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 10:30:24 | #145511 (2)

Důležité je, PROČ se člověk nastavil tak, že chce vnímat Boha.


 #145503 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 10:32:10 | #145512 (1)

Taky nemluvím o pocitu, ale o prožitku. Proto to přirovnávam ke způsobu vnímání postavy otce. Nebo lze jako příklad použít jiné postavy, např. postavu matky nebo milenky/milence. Každou takovou postavu či osobu prožíváme jinak a ten prožitek není jenom nějaký pocit, je to komplexnější prožitek, v němž jsou asi zakomponovány i emoce. Byl to prožitek, který přišel a zase odešel.


 #145502 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
05.11.25 10:36:38 | #145514 (2)

Ale vždycky tak, jak už jsme z minulosti naučení :-)) ať už z osobní zkušenosti nebo "z doslechu" nebo "domyšlení"

emoce jsou (po)city
pocit je v principu něco, čím si nejsi jistý.


 #145512