,
Zdejší ateisté bazírují na jejich absolutní podstatě, jak jsem popsal.
Mají hotový názor na podstatu světa, který zaťatým způsobem brání a
drží se ho zuby nehty, když mají hotový názor na energii, který
nehodlají měnit, ať si věda říká, co chce. To je přece to, co
vyčítáte věřícím v případě evoluční teorie, že kašlou na vědecké
poznání, a přitom to sami v jiné věci děláte. Ale takových hotových
názorů mají zdejší ateisté víc, např. na náboženství a věřící.
Co se týče užívání správných slov, to je přece projevem zaměření se
na pravdu a taky snahy si vzájemně rozumět. Protože ten tvůj ateista-ideál
by se choval tak, že když by byl upozorněn na to, že někde dělá chybu
(např. užívá špatné slovo, co znamená něco jiného, nebo něco špatně
chápe), tak se o to bude zajímat a bude se snažit získat informace, které
ho poučí, aby byl správně v obraze. Bude pro něho přirozené neustále
provádět sebe-korekci, aby nežil v omylu. Pokud totiž někdo záměrně
setrvává v omylu, pak je mu pravda či skutečnost/realita ukradená. A
stejně tak to platí pro snahu vyjadřovat se srozumitelně, aby mi druzí
rozuměli, ta by měla být v debatách samozřejmá. Přece neustále
vyzdvihujete svou inteligenci, svou racionalitu, tak by ony přece měli být
vidět právě v těch správných a přesných formulacích. Právě v tomto by
se měli projevit, pokud jimi tedy disponujete. Debaty by nebyli vyhrocené,
kdyby se ateisté chovali tak, jak jsi vylíčil ve svém ideálu ateisty.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
