Pokud Bůh existuje, pak jeho skrytost představuje zajímavý paradox.
Teologie často vysvětluje, že se neprojevuje přímo proto, aby člověk měl
svobodu víry a možnost hledat. A "člověka" napadá otázka, proč by měl
něco hledat, když byl Bohem stvořen. Pokud mohl Bůh při stvoření nastavit
jasnou cestu víry, proč ji ponechal nejasnou a rozdělenou mezi tolik
různých tradic? Buď je skrytost součástí záměru, anebo ukazuje na
hranice, za které ani Bůh nemůže jít.
Je Boží skrytost projevem jeho moudrého plánu, nebo spíše známkou toho,
že lidé hledají smysl tam, kde chybí jednoznačný důkaz?







