Tvůj popis Boha jako "univerzálního vědomí", které se projevuje uvnitř lidí, mi připomíná spíš východní mystické tradice, třeba hinduistické pojetí jednoty vědomí, než katolickou nauku. Katolická církev chápe Boha jako osobní bytost, která stvořila svět z ničeho, má vůli a jedná navenek: přikazuje, zasahuje do dějin, zjevuje se prorokům a nakonec se vtělila v Ježíši Kristu. Pokud by Bůh působil pouze uvnitř vědomí, nebylo by třeba zjevení, přikázání ani církve, všichni by automaticky vnímali jeho přítomnost a byli by jeho avatary. Katolická tradice ale zdůrazňuje, že Bůh je odlišný od stvoření a že lidské duše jsou individuální, nikoli jedno univerzální vědomí. Tvůj výklad je proto spíš osobní filozofická interpretace a právě tím je pro mě podnětnější, protože otevírá jiný pohled na to, jak lidé mohou chápat Boha a vědomí.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
