Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

to je taky téma na nekonečnou diskusi. Můj názor je, že není vlasntostí hmoty, nýbržo si ho "vytváříme" jako film. Jsou lidé s poškozeným mozkem, kteří mají poruchu v cháání času a žijí ve věčném nyní. Nepamatují si, nebo se točí ve smyčce. Funkční mozek dokáže jendotlivá zobrazení EMG rozložení imuplzů ve formě vjemů jakoby časosběré pytlíky informcí skládat za sebe a vytvářet tím iluzi času a prostoru.

Že někdo něco nedokáže vnímat, neznamená, že to existuje závisle na našem vnímání. Že např. někdo nevidí světlo, neznamená, že světlo by bez našeho vnímání neexistovalo.

třeba neexistuje. je jen EMG záření...jako světlo ho interpretujeme my, protože máme na něj detektory (zrakové) nebo hmatové, cítíme teplo. BEz těchtot čidel a adaptace na vjem, by EMG záření byla jen roztříštěná změť různých impulzů bez jakékoliv interpretace a rozlišení

to je docela dobře možné. ohledně světla je to jen část elektromagnetického spektra, viditelná pro naše oko
UV vnímají naše buňku umíráním, IR zase upečením .-))))))))))))

Ano, světlo je EMG záření určitého rozsahu vlnových délek. A co to mění na tom, co jsem napsal? Proč by jeho existence měla být závislá na tom, jestli ho někdo umí vnímat? Světlo vyzařuje z různých objektů, od různých objektů se odráží, absorbuje se v nich, rozptyluje, láme… Tohle všechno přece existuje nezávisle na existenci lidského oka. Ten uspořádaný tok fotonů, který nám vytvoří v mozku nebo na fotce obraz, pokud mu do cesty strčíme oko nebo foťák, tam přece je, i když mu to do cesty nestrčíme! Nebo proč by nebyl?
Tvoji stálou snahu podmiňovat existenci čehokoliv existencí nějakého pozorovatele upřímně nechápu.

existuje, ale my nevíme v jaké formě, vnímáme jen to co je vyladěné na naše vnímání. nějaký zlomek..kteý umíme přečíst díky našim smyslům, celek nám uniká.

Už ale umíme vyrobit i jiné senzory, založené na jiných principech, než naše smysly, a sledovat tak i vlnové délky, které nevidíme. Umíme dokonce detegovat i různá jiná záření než EMG. Takže toho, co nám uniká, je čím dál míň. Co si představuješ pod tou „formou“, kterou neznáme?

V časové smyčce, té fyzikální, se nikdo netočí.
Zatočit se dotyčnému do smyčky mohou pouze jeho vzpomínky (které samozřejmě sbíral v čase, ale v tom reálném už se jen vybavují, nekonají se)

Kdyby nebyl vlastností hmoty, nebo projevem hmoty, nic by nevzniklo a to ty miliardy let do vzniku ščlověka, kerý ho pak už jen dokázal vnímat

Nic nového by nevzniklo, pardon. svět by byl dodnes takový, jak ho pánbíček stvořil.

nicméně i ten tvořil v čase a čas, a to i podle bible

Zajímavé. Mne zaujal film "50× a stále poprvé", ve kterém je dívka která si po vážné nehodě nepamatuje včerejšek, prostě žije každým dnem ten samý den. Jeden zoolog, sukničkář a lámač dívčích srdcí si s ní smluví na příští den rande ... ale ona o ničem neví.
V tom filmu se dostaneme také do speciální kliniky, ve které jsou pacienti s různou formou ztráty paměti, rekordmanem je jeden sympaťák, který zapomene za desítku sekund, co bylo před tím.

Pro nás je pojem "čas" zřejmý, ale když se nás dítě zeptá "tati, co je čas ?", tak upadneme do určitých rozpaků s vysvětlováním.

A souhlas s tím, že to, co si v našem mozku představujeme na základu informací o momentálním okolí přijatým našimi smysly je iluze. No a tyhle iluze nejsou identické u různých lidí, kteří jsou svědky společně stejné situace, nebo události.

Z hlediska obsahu příspěvku je to irelevantní.

ty si schopný satanista, vše se snažíš otočit na ruby

To si nemyslím.
Pakliže víme, že prostor a čas vnziknou až se vznikem energie/hmoty (protože nic jiného ani prostor, ani čas nepotřebuje), tak je zjevné, že otázka

"Je tedy bůh skutečná bytost, nebo jen naše kulturní interpretace času?"

je irelevantní a možná i trochu nesmyslná. Bůh jako stvořitel je interpretací "vzniku" energie, a prostor a čas už je jen reakcí na vznik energie. A Boha věřící staví na pozici tvůrce uvedneého (tedy energie, čas a prostor pak jsou vlastnosti té energie, která svým rozpínáním vytváří prostor a to vše v čase.

Proto říkáme, že vesmír není nekonečný, že je pouze bezmezný, protože ty meze (ve kterých existuje) si vytváří sám

Já jsem ale svůj příspěvek mířil jinam, neřeším fyzikální vznik vesmíru, ale kulturní a existenciální zkušenost člověka s časem. Pro lidi je čas neúprosný a všudypřítomný, a právě na tuto zkušenost reagují symboly jako Bůh. To, že věřící staví Boha na pozici tvůrce energie, je jiný typ interpretace, otázka "proč něco existuje". Já jsem spíš ukazoval, že Bůh může být také interpretací otázky "proč to trvá". Oba pohledy se nevylučují, jen se dotýkají různých rovin.

Proč trvá co?

pokračuje

jj. ale CO pokračuje?

Člověk si uvědomuje, že jeho bytí neskončilo, že stále pokračuje, a hledá důvod či význam. Bůh může být chápán jako odpověď na tuto otázku.

Čas vůbec neexistuje je to jen výpočetní nástroj.
Čas je jen iluze, která vzniká změnou tedy když začnem porovnávat něco s něčím.
Wheeler–DeWittova rovnice popisuje vesmír jako jeden celek a to bez času.

???
A na to jsi přišel jak? .-)))))))))))))­)))))))))))))

K čmeu je to výpočetní nástroj, ten čas? .-)))))))))))))

Takže změny neprobíhají v čase? .-)))))))))))))))))))

Kdyby čas neexistoval, tak by neexistovala rychlost a tím ani pohyb.

Jsou lidé, kteří popírají existenci hmoty a tvrdí, že vše, co vidíme je pouhá iluze naprogramovaná nějakým programátorem. Něco jako ve filmu "matrix".

To je ale (zatím?) jen hypotéza.