To, co popisuješ, je situace člověka, který se dostane z absolutní izolace najednou do reality.
Trochu mi to připomíná zážitek vylíšený v knize "Blázniví motoristé (nebo tak nějak)" . Šlo o automobilový závod Peking - Paříš motorizovaných dobrodruhů, ti přijedou v Mongolsku do nějakého kláštera a opat jim tam představuje jejich automobil, který si kdysi levně koupili, ale který nejezdí. Opat požádal naše motoristy o zprovoznění jejich automobilu. Když mu motoristé řekli, že jejich auto je reklamní maketa auta a to že nemůže nikdy jezdit ... tak to Mongolové nechápali.
Že Ondimu také
chybí motor 
