Ateisté jako všichni lidé mají různou míru svého přesvědčení.
Nelze je dát do jedné škatulky. Někteří o Bohu ani neuvažují, nic
takového je ani nenapadne. Například vyrostli v prostředí, kde se takové
věci vůbec neřešily. Jiní čistě pragmaticky věří jen prokázaným a
vysvětlitelným věcem běžného života a na věřící pohlížejí
skepticky jako na nějaké svérázné ale neškodné zájmové sdružení. Sami
nevěří, ale tlakem např. partnera nebo rodičů svolí k pokřtění
dítěte nebo svatbě v kostele. Dál to neřeší.
Jiní se touto otázkou zabývali hlouběji, třeba někteří z nás na tomto
fóru, a dospěli k závěru, že vzhledem k známým přírodním zákonům
(např. zachování hmoty či energie - tedy žádné stvoření se nekonalo ani
konat nemohlo), že nadpřirozené bytosti včetně Boha nemohou existovat atd.
Navíc z historie všichni kromě Jonatána víme, že církve a věřící se
mnohdy nechovali podle svých proklamovaných zásad a při šíření víry se
dopouštěli zločinů.
Máme-li vysokou míru přesvědčení o své pravdě, použijeme někdy slovo
víme. Ano, není to přesné. Měli bychom říci - domníváme se, podle
našeho názoru aj. Ale v běžné diskusi bych v tom nehledal nějaký
problém, je to takové zjednodušení, zkratka. Nebudeme u všeho říkat,
jestli to víme na 90% nebo 99% jakoby to byly nějaké vědecké závěry.
To věřící si s tím nedělají problém. Klidně tady popisují zázraky,
jakoby se opravdu staly. Píšou co řekl kdejaký svatý nebo apoštol
doslovně, ačkoliv se řídí texty, které vznikly desítky až stovky let
později a nemohly být zaznamenány přesně, protože žádné diktafony či
těsnopis a jiné prostředky záznamu neexistovaly. Jejich dogma jim nedovoluje
o přesnosti zápisů pochybovat, přitom se dovedou pohádat o sebemenší
detail.

,


















