Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jde o symboly... či alegorii, výklad je celkem jasný přímo z Bible. Adam a Eva zažívají strasti, protože jsou si jich vědomi. Jsou si vědomi bolesti, jsou si vědomi následků... a trpí.

Žili tedy v nevědomí? Neznali pojem dobro a zlo, anebo znali tyto pojmy, jen nevěděli, kam až mohou zajít, kde už je určitá informace, po předání lidem, zlem v Božím plánu, pojetí?

Tak například neuvědomovali si svoji nahotu což batolata a malé děti to mají také tak a najednou se jim to nějako změní že se za svoji nahotu zastydí

Já jim to neberu, tomu se říká poznání, nahota je dobro nebo zlo?

kladeš nesmyslné otázky. není to nic. záleží na okolnostech, v zimě by nahý člověk zmrzl.

To nejsou nesmyslné otázky, to je pojem fíkový list před přirozením, anebo nahé tělo. V čem je to zlé či dobré?
Chápu, že jde o informace. Jen ukazuji, jak je to ve své podstatě absurdní a jak se zatajovalo už tehdy.

v ničem to není ani dobré a ani zlé, hledáš něco co není.

Hledám a nemaluji na předlohu ani si neberu růžové brýle.. Je to analýza příběhu stvoření a snažím se být nezaujatý, abych našel pravou podstatu.

snažit se můžeš, stejně budeš zaujatý. Máš v lavě nějakou myšlenku či optiku a tou to sleduješ.

Pro mě je to projev vývoje... byly ve stavu souladu s Bohem, v jednotě mezi sebou i přírodou. A z této jednoty vypadly a stali se součástí přírody. Oddělili se od Boha. Jsou to jen úvahy...Je klidně možné že příroda i v ráji podléhala růstu a zániku, ale nebolelo to. Bylo to přirozené, normální, koloběh přírody nebyl osobní. Teprve až se člověk stal součástí tohoto koloběhu a identifikoval se s ním, teprve pak zjistil že mu je zima, že je hladový a že zemře.

Tento "božský" stav si nedovedu představit a zároveň věřím že je. Stejně jako si nedovedu představit Boha a věřím že je. že jsme v Něm stvořeni a pohybujeme se. Tím že jsme vypadli ze stavu jednoty, nevíme fakticky o něm. Jsme odděleni, nejsme v souladu.

Dá se to přiblížit takovýmto porovnáním: čím víc je člověk vyrovnaný či přesněji celistvý, v tím větší je jednotě s Bohem. (Celistvost = absence konfliktnosti vnitřních částí či funkcí.) Této jednoty přirozeně nabývá sebe-nevědomá bytost. Jakmile dojde ke vzniku vědomí sebe sama a tím druhého řídícího centra, ega/já, je tato jednota zákonitě fuč.

Filosofováním se podstaty dopátrati nelze.

ta nahota symbolizuje nevinnost jako ty malé děti, tedy bezhříšnost. V ráji chodili nazí a do dne kdy porušili nařízení Boha. Jak snědli to jabko, tak poznali/pocítili stud, zranitelnost, strach z odhalení, vědomí viny. A tak se skryli pod fíkové listy.

Jenže vtip je v tom, že vše co se děje, děje se s božím vědomím. Podle definice mono-boha je jak vševědoucí, tak všemocný. Eva a i ten had jednali přesně podle božího plánu. Nehledě na fakt, že tohle platí i pro bohem stvořený strom poznání.
Vše věděl vševěda napřed, vše předem naplánoval. Dávat zrovna hadovi vinu za všechna ta neštěstí, vraždy, choroby, impakty z Vesmíru, zemětřesení sopky je pohádkově naivní.

Takže z toho jonatáne1 vyplývá, že mono-bůh je buď lajdák, tupec, zlomyslný vrah a blbec a nebo je pouhá pohádková figurka a jednání té figurky. kterou si vymysleli její tvůrci.

Autorů fantastických dějů a jejich účinkujících jsou miliony.
Nebo si snad jonatane1 myslíš, že příběhy Gullivera sepsané Jonatanem Swiftem se skutečně staly? Gulliver navštívil pohádkové kraje. Třeba zemi liliputů, kde byl odsouzen ke smrti, protože se vyčůral na královský zámek, pak omilostněn na pouhé vypíchnutí očí, proto že tak uhasil požár zámku a tím zámek uchránil. Proto utekl do země, obrů, pak navštívil zemi ve které byli koně inteligentní a strašně se divili, že Gulliver umí mluvit. Lidé v jejich království byli němí, starající se o potravu a jim ve všem koňům sloužící. Když se koně Gullivera ptali, jak si žijí koně v Anglii, tak byli zuřivě pohoršeni vyprávěním, že v Anglii koně dřou na lidi, i za bití bičem. Chtěli okamžitě Anglii vyhlásit válku a zotročené koně osvobodit. Těch Gulliverem navštívených zemí bylo více.

Pohádky jsou prostě neznámými lidmi vymyšlené příběhy. Biblické příběhy mají stejný původ.

>Jenže vtip je v tom, že vše co se děje, děje se s božím vědomím. Podle definice mono-boha je jak vševědoucí, tak všemocný. Eva a i ten had jednali přesně podle božího plánu. Nehledě na fakt, že tohle platí i pro bohem stvořený strom poznání.
Vše věděl vševěda napřed, vše předem naplánoval. Dávat zrovna hadovi vinu za všechna ta neštěstí, vraždy, choroby, impakty z Vesmíru, zemětřesení sopky je pohádkově naivní.<
To by pak připomínalo naumachie.

je to podobenství...nelze to brát doslovně.

Problém je v otázce "vhodnosti," když je to vhodné je to symbol, podobenství, nástin a nebo třeba historický záznam událostí a pak si vyber?

není to historický dokument. ale záznam o nějaké historické události asi ano, objevuje se v mýtech a zprávách jiných národů. Třeba Epos o Gilgamešovi

Pak musíme najít ten prvotní příběh, abychom mohli pochopit podstatu boha a jeho plánu.

Anu byl tím nejvyšším sumerským:-)

nemyslím si... každý si to nese v sobě. Příběh to jen vyjádří... tak jak je to možné vzhledem k člověku. Není důležité jak moc je příběh přesný, nýbrž jak zasáhne srdce. Zda ho otvírá pro Boha. To už každý dává sám... příběh mu buď pomáhá nebo ho nechává chladným.

Myslím, že ano, abychom si mohli udělat obrázek. Může jít o kontakt se stvořitelem, ale slovo "stvořitel" může nabývat různých významů.

Od začátku říkám že se nejedná o doslovný dokument.

Chápu, ale jeho výklad může nabývat různých podob a k tomu zmiňuješ ještě epos o Gilgamešovi, tedy hledejme u jiných národů, dejme prostor starým knihám, svitkům, tabulkám, stélám a třeba i Utnapištimovi:-)

Had svou vinu i tak nese. Bůh ho k ničemu nenutil.

add: Ondi: * Eva a i ten had jednali přesně podle božího plánu.*

To že Bůh ví všechno dopředu neznamená, že had a Eva neměli svobodnou vůli,
mohli se rozhodovat tak či onak.
Strom poznání dobrého a zlého tam nebyl pro to aby Evu a Adama Bůh načapal na hruškách,
ale pro jejich dokonalost. Měli možnost se rozhodnout i proti Bohu, je to známka svobodného rozhodování.
Ondi máš snad pocit že tě Bůh nějak řídí, nebo ti ten život nějak naplánoval?
On sice ví, že půjdeš do pekla, ale dává ti čas se napravit. Ti co jdou do pekla Bůh odměňuje a mají se na Zemi dobře protže v pekle už žádná odměna nebude a za to dobré co Ondi v životě udělal právě teď sklízí odměnu.

A proč jim teda potom Bůh zhotovil kůže, aby svou nahotu mohli lépe zakrývat - že by je sám Bůh v tom skrývání se ze strachu z odhalení podporoval? Ono se to sice nabízí, že by nahota symbolizovala nevinnost, ale moc to v tom příběhu nesedí. V ráji přece všichni chodili nazí. Zvířata tak chodějí dodnes a dodnes se nestydí a nezakrývají.

anebo se myslí že jejich těla obrostly kůží... tedy staly se součástí světa a podléhali zákonům přírody jako každé jiné.

To nejspíš už byli a podléhali, když byli stvořeni z prachu země, museli jíst a vůbec byl Eden na Zemi, jak praví příběh.

Např. když se píše
Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.
tak za co by se měli eventuálně stydět? Za tu nevinnost?

V ráji nepotřebovali oblečení bylo jim fajn.
Bůh jim dává jim oblečení, protože na světě mimo ráj budou zranitelní, smrtelní a nejistí, fyzicky i psychicky.

On jim nedal oblečení, ale Copak ono oblečení chrání před nejistotou, zranitelností a smrtí? Tu kůži jim dal jako náhradu za fíkový list, ne? Byla to reakce na jejich stud za nahotu.

Ono se sice nabízí vykládat slovo nahý jako bezúhonný, nevinný, bezhříšný, nebo jako nepřítomnost klamu, nepředstírání, protože se ukazuješ takový, jaký seš, do ničeho se nezahaluješ atd. (podobně jako se říká "holá/nahá pravda"), jenže když se podíváš, jak je to slovo užíváno, tak tam takový význam docela nesedí:

2,25: Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.
3,7: Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky.
3,10 Ten odpověděl: „Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl.“
3,11: „Kdo ti řekl, že jsi nahý?“ tázal se Bůh. „Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“

2,25: je to přece ctnost, být nevinný, tak proč by se za ní měli stydět?
3,7: to poznali, že jsou nevinní? Poznali svou ctnost? To přece ne.
3,11: Jediné možnosti, které Boha napadnou jako vysvětlení toho, že Adam ví, že je nahý, jsou že mu to buď někdo řekl, anebo že pojedl ovoce ze stromu Poznání. Sám od sebe, svou inteligencí na to podle něj přijít nemohl.

Což souvisí s nárůstem vědomí, že?

Možná že i se sexualitou si pamatuji jak jsem si hrála jako malá holka a najednou jsem slíkla medvídka a i panenku do naha a položila je vedle sebe jako že to tak má být.

přiznej se, že si je položila na sebe a nutila k u

žili v nevědomí

Pak by se nedali zlákat.

proč ne? chtěli být jako Bůh... přijde mi to srozumitelné.

I řekl Hospodin Bůh: „Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé.
Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky.“

Jenom že nakonec : Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání jeho, aby měli právo k dřevu života a aby branami vešli do města.

Kdyby ti dal Bůh zkoušku typu Abraham a syn, uděláš to?

Oz 6,6 Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.

Mt 9,13 Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.‘ Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“

To by ji nevyžadoval:-)

Nevyžaduje neb poslal svého Syna jako oběť smíření..

ty si dřevo-skus tu dát nějaký normální překlad Bible a ne co si vyhrabala na Internetu

Výborně:-)
Tady je vidět, který ze stromů je cennější i pro Boha.

Musíš mít srovnání, aby si pochopila o čem je řeč. Pokud žili v nevědomí takové srovnání jim chybělo.-)

no a? pořád nevím v čem je problém. Nevěděli, poslechli hada a byli v pytli

Tak nic:-)

Na strom života bude mít nárok každý, kdo prokáže svoji lásku k Bohu.
Takže nemůžeš jíst něco co je za odměnu dříve, než si tu odměnu získáš.

Ne kdo prokáže lásku k Bohu, ale kdo je dostatečně silný, že vítězí nad hříchem:
Zj 2,7: Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst ze stromu života v Božím ráji.
Zj 22,14: Blaze těm, kteří perou svá roucha, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít branami do města.