O spoustě věcí se lidé domnívali, že jsou technicky nemožné. A už fungují. Pokud bude mít lidstvo dost času, stane se kosmickou civilizací. Je to mnohem pravděpodobnější než existence Boha.
O spoustě věcí se lidé domnívali, že jsou technicky nemožné. A už fungují. Pokud bude mít lidstvo dost času, stane se kosmickou civilizací. Je to mnohem pravděpodobnější než existence Boha.
A co kosmické záření - to nic ?
Zemská atmosféra nás před ní "díky Bohu" ochraňuje :-).
Posádku kosmických lodí lze chránit štíty z materiálů bohatých na vodík (voda, polyetylen), aktivními magnetickými poli, která odklánějí nabité částice, a speciálními úkryty uvnitř lodí, kam se astronauti uchýlí při radiačních bouřích. Nejlepším řešením by nejspíš byla jejich kombinace, zatím je to hudba budoucnosti, přesto to není nemožné. Moderní sci‑fi po vzoru Verna přidává nápady jako plazmové štíty, kryogenní spánek či genetické úpravy posádky. Inspirace tak nevzniká sama od sebe, probouzí ji lidský instinkt snažící se hledat nové cesty:-)
ty plazmoví štíty dej několika miliardám lidí a pošli je k první
hvězdě Proxima Centauri
tady máš první návrh:
Tedy vzdálenost 40 205 000 000 000 km
Vezměme raketu s rychlostí například milion kilometrů za jednu hodinu.
K nejbližší hvězdě by jsme se dostali za 4 589 let
Jedny boty sešmatláš za 1 rok
Na palubě by bylo např 1000 lidí aby nezdegenerovali když se budou křížit
.
1pár bot váží 0.75kg
Jen nové boty pro posádku by vážili 3441 tun
Jedna generace lidí asi 50let
Mrtvoly by vážili 6883 tun to je asi 680 nákladních aut než by lidi
přiletěli na Proximu Centaury
Mrtvoly by se museli též recyklovat na potravu pro lidi.
A co cesta spět? 
milion kilometrů za jednu hodinu se
rovná 277km za s. Takovou rychlost nevyvine žádný chemický pohon. A i
kdyby, tak vehikl s touto rychlostí musí být stejnou energií, jaká byla
zapotřebí na počátku cesty zpomalen prakticky na nulu.
V beztížném prostředí se boty neprošlapou.
...
Zkrátka si popsal dobře aspoň některé neřešitelné problémy cesty lidí
k nejbližší možné obyvatelné Planetě
Někteří astronauti jsou na SIS víc než rok a ochrana kosm. lodí je
každou chvíli sofistikovanější 
Proč myslíš není v bibli ani písmenko o boho-tvorbě atmosféry, bez které by nebylo ani živáčka, živáčky, ale ani komárka, rostlinky a kytičky?
To působení, co lidi nazvali Bůh, existuje určitě, jde jenom o to, co to vlastně je.
Tak třeba o instinktu taky lidi vždycky nemluvili jako o instinktu, to slovo je moderní pojmenování pro něco nám dneska vysvětleného, ale tehdy o něm lidé mluvili jinak a třeba ho i chápali jinak, např. asijští mistři bojových umění o něm mluvili jako o "onom, co jedná". My vlastně dneska děláme z lidí dřívějších staletí podivíny a pitomce jenom proto, že jejich textům nerozumíme (což si neumíme přiznat).
Taková úvaha by měla zahrnovat všechny texty a ne jen na ty vybrané, které patří do koloritu tvé víry.
Vždyť taky zahrnuje všechny texty. Skutečnost, co se nedá vyjádřit slovy, se vyjadřuje obrazy, které jsou tak jazykem jejího vyjádření. A vyjádřit se dá různými obrazy. Třeba nabytí vědomí sebe sama se při absenci psychologických pojmů dá vyjádřit obrazem nabytí poznání své nahoty, nebo obrazem získání božského ohně (Prométheus). Různá náboženství jsou jenom různé jazyky pro popis jednoho a téhož.
Prométheus podle řecké mytologie nejen daroval lidem oheň, ale také je stvořil, z hlíny formoval člověka a Athéna mu vdechla duši. To je úplně jiný obraz než biblické stvoření člověka, protože Prométheus je symbolem vzdoru proti bohům a darování poznání, zatímco biblický obraz poznání nahoty je spojen s vinou a pádem. Neříkám, že různá náboženství nic neříkají o podobných věcech, ale jejich obrazy mají odlišný smysl. A navíc je tento řecký mýtus starší než novozákonní evangelia. Jak se s tímto stvořením popasuješ, přijmeš řeckou verzi, nebo ji označíš jen za pohádku?
Zas tak jiný obraz to není. Řekové jenom jednoho Boha rozštěpili do vícera postav. Biblický Satan je stejně tak symbolem vzdoru proti bohu a darování poznání. A i on, tak jako ten Prométheus, je potrestán za svou opovážlivost. Stejně jako v obou náboženstvích pyká lidstvo za nabytí daru, původně náležejícího bohu/bohům: v jednom je vyjádřen obrazem vyhnání z ráje, v druhém obrazem otevřením Pandořiny skříňky, z níž na lidstvo vylétly veškeré strasti. Jsou to dvě různá obrazná či symbolická podání jednoho a téhož. Některý jazyk (náboženství) je výstižnější a přesnější, některý méně, každý zdůrazňuje jiné aspekty oné věci, jíž popisuje, a případně ji popisuje z mírně odlišné perspektivy.
existence Boha se nedefinuje pravděpodobností ona je 100% a osídlení
vesmíru lidmi je 0% 