Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Proč je vůbec jsoucno, a ne spíše nic?

Vždycky je něco. Nic je jen pojem, ani se nedá vytvořit.

přesně tak čistě logicky- pokud by bylo nic, tak to už je něco.

To, že nic je jen pojem, je pravda, ale právě to je jádrem problému. Když řekneš vždycky je něco, tak vlastně tvrdíš, že existence je nutná a to je přesně to, co se snažím pochopit, proč je existence nutná?
Jestli je nicota nemožná, pak by mě zajímalo, co tu nemožnost způsobuje.
Je to logická nutnost? Fyzikální nutnost? Nebo něco jiného?
Tedy, neptám se, jak vytvořit nic, ale proč je realita taková, že nicota není ani možností.

To jsou témata pro ukecané filosofy odmítající akceptovat realitu.
Člověk žije tak kolem 75 oběhů Země kolem Slunce. Tou kraťounkou délkou života ja značně omezená perspektiva na pozorování Vesmíru a i vývoje na Zemi.
Můžeš si to též zosobnit otázkou "proč vůbec existuji a ne raděj neexistuji".
Téměř hamletovská "být, či nebýt ..." Hamlet zakončil svůj život dobrovolným ukončením. A není sám, lidí volící předčasné zakončení svého života je na Zemi dost a dost.

čímž se proviňuješ proti Božímu přikázání: nezabiješ!

Ty chceš zakázat Hamleta? A Švejka taky?

Tím, že jsem citoval to "být, či nebýt, to je ta otázka"?

Právě takové otázky jsou často tím, co lidstvo posouvá dopředu. Kdybychom se neptali na zdánlivě abstraktní věci, co je čas, co je prostor, z čeho se skládá hmota, proč něco existuje, nikdy bychom nezačali zkoumat svět do hloubky.
Zvědavost je základem vědy i filozofie.
A mnohé objevy vznikly právě proto, že se někdo odvážil položit otázku, která tehdy vypadala zbytečně nebo příliš teoreticky.
Takže podle mě je přirozené a užitečné ptát se i na takové věci.

To je možné...

Není. Není nejen úplně, ale celkem jistě. Lidstvo má po tisícileté době temna jen několik století vědy, ale to co pozorujeme, zkoumáme a měříme od Vesmíru po subatomární svět nepřipouští žádné výjimky z dosud znalých fyzikálních (přírodních) zákonů. Tím samozřejmě netvrdím, že je vše objeveno a zdokumentováno, ale to co už je vylučuje reálnou existenci pohádkových bytostí a dějů.
Můžeme klidně začít s nerozumným tvrzením o nějaké věčnosti, či nesmrtelnosti, nebo všemocnosti atd.

Takže nějaké naděje typu "vědci to popírají, ale pámbu to udělá" jsou jen a jen zbožným přáním.

Mnozí lidé jsou relativně snadno ovlivnitelní, prostě uvěří snadno kdejaké kravině. Zejména když jde o senzace. Třeba o mimozemšťanech létajících kolem nás, nebo o mimozemšťany tvořené geoglyfy a obrazce v obilí.

To je ale kopec naivity... Kdybys znal historii vědy, tak bys věděl, že naše představy o světě byli vždycky mylné a to i v době vědeckého zkoumání. Často se ukázalo, že ty naše "dosud znalé fyzikální zákony" ukazovali svět takový, jaký neexistuje. Např. fyzikální obraz světa byl dost odlišný na počátku 19. stol., na konci 19. stol., na počátku 20. stol., na konci 20. stol., a dnešní je zase dost odlišný. Fyzikální věda ve 20. století popisovala jevy, které podle fyzikální vědy 19. století - tedy podle tehdy "dosud znalých fyzikálních zákonů", nemohli existovat. Proto už jsou dneska vědci poučeni a jsou opatrní ve vyslovování se, co možné je a co není. Navíc žádné dnes známé fyzikální zákony nevylučují existenci ničeho, co ty v důsledku svého ateistického přesvědčení šmahem vylučuješ.

Ano, šmahem vylučuji reálnou existenci vodníků, čertů, pámbíčků, andělů a jiných pohádkových potvor. Je to můj svobodný názor a na tvé názory zvysoka kašlu..

Já ti nepředložil názor, ale fakta. Na fakta kašleš. Fyzika 20. století popisuje z pohledu fyziky 19. století pohádkový svět.

Ta tvá fakta .

Ano, já mám fakta, ty máš věroučné představy.

Doba temna neexistovala, to jen v komunistických hlavách minulého století se to zrodilo. Středověk byl nejplodnější období lidských dějin.

Copak zplodila ta doba temného Středověku? Neustálé náboženské války, zákaz svobodného myšlení a komunikace?

Ne né hochu, v temném Středověku vládla diktatura náboženských mafií. Nastal totální úpadek civilizace. Náboženské mafie zavedly otroctví zvané nevolnictvím. Pochopitelně ne všude. Třeba Florence byla zářnou výjimkou a dlouho odolávala pokusům Říma nastolit tam temnou náboženskou mafii. Bylo tam takové křesťanství s lidskou tváří.

Ne né hochu, v temném Středověku vládla diktatura náboženských mafií. Nastal totální úpadek civilizace...­.neznalosť a nevzdelanosť sa niekedy ukazuje vrchovate...

jj, třeba u někoho, kdo počítá lidstvo na deset tisíc let...

A u některých ani tolik ne.
Jsou vědecké důkazy o exodu obyvatelů z centrální Afriky do celého světa, co trvalo cca 50.000 ++ let.

Středověk skutečně nebyla žádná hitparáda a proti antické civilizaci, kterou mnohdy ničil jako pohanskou, to byl úpadek vědy, vzdělanosti, kultury i hygieny. Těch pár univerzit se ani nevyrovnalo těm muslimským v arabském světě.
Pojem temný středověk nepochází od komunistů, ale od osvícenců. Osvícenci odvodili svůj název ze snahy vnést světlo - osvítit dosavadní temno středověku. Jimi začala doba encyklopedií a velkých vynálezů - novověk.
Symbolem středověku zůstanou nevolnictví a poddanství, hladomory a epidemie moru a cholery vznikající ve špíně městských ulic plných splašků, náboženské války, pověry a netolerance. Také naprostá zvůle feudální vrchnosti a zoufalá povstání poddaných proti neúnosným povinnostem, jako robota a stále zvyšované dávky.

vznikaly nové státy a právo, kláštery uchovávaly a opisovaly antické texty, rozvíjela se zemědělská technika, vznikaly základy pozdější evropské kultury.
Ve středověku vzniklo 90 iniverzit.
ty nejznámější.
Boloňa (~1088) – právo
Paříž (~1150) – teologie
Oxford (konec 12. stol.)
Cambridge (1209)
Padova (1222)
Neapol (1224)
Praha – Karlova univerzita (1348) – první ve střední Evropě
Vídeň (1365)
Heidelberg (1386)
vynálezy:
Pluh s radlicí a krojidlem, Trojpolní systém, Vodní a větrné mlýny, Mechanické hodiny
Gotická klenba a opěrný systém, Kamenné mosty, Městské hradby a kanalizace
Astroláb, Brýle
Tvoje lži jsou zjevné:
Středověká Evropa nevymazala antickou kulturu právě naopak:
Kláštery opisovaly a uchovávaly řecké a římské texty. Univerzity (od 11.–12. stol.) učily Aristotelovo a římské právní
dědictví.
Úpadek? středověcí učenci zkoumali matematiku, optiku, medicínu; vznikaly univerzitní fakulty medicíny a práva.
gotická architektura, literatura, hudba, chrámové školy.
města měla kanalizaci, lázně a hygienické praktiky, což není běžné i dnes například ve městech v Africe.

Už jsi opět zdrogovaný.
V univerzitách vynalezli kanalizaci a mosty.

Antická kultura, milý jonatane1 byla v polytheismu a i ve "vynálezu" demokracie. Jestli ti to nedošlo, tak tam existoval i celkem volný sex a ne katolická prudérie.
Křesťané pálili jako zběsilí záznamy z řecké doby a ve středověku se oklikou přes arabské překlady dostaly ze Španělska i do křesťanstvím zanedbané Evropy. Z řecké kultury, matematiky a vědy se zachovalo jen to co Arabové zachovali.
Že Země je kulatá a jak je veliká věděli Řekové už několik staletí před naším letopočtem (Aristoteles a Eratosthenes). Ten druhý spočítal jak velikost Měsíce, tak jeho vzdálenost od Země.

Evropa část antického dědictví opravdu uchovala, hlavně díky klášterům, které opisovaly latinské texty. Zároveň ale po pádu Západořímské říše ztratila velkou část řeckého vědění, protože znalost řečtiny téměř vymizela. Právě proto sehráli zásadní roli učenci v arabském světě, kteří antické autory nejen přeložili, ale také rozvíjeli. Díky jejich práci se do Evropy ve 12. století vrátila díla Aristotela, Euklida, Galéna nebo Ptolemaia.
Je ale pravda, že když se tato díla dostala zpět do Evropy, byla čtena v rámci křesťanského myšlení. Středověcí učenci se snažili sladit antickou filozofii s teologií, což vedlo k tomu, že některé původní antické myšlenky byly upraveny nebo vykládány jinak. Neznamená to, že by antiku zničili, spíš ji přetvořili k obrazu svému. A právě díky tomu se antické texty vůbec zachovaly a později, v renesanci, se k nim Evropa mohla vrátit v původnější podobě.

nevím zda volý sex je to o co máme usilovat. Abycho nebyli překvapeni že ve starším věku pak máme nemoci a nakonec zůstaneme sami. Nikdo z partnerů z volného sexu se k nám hlásit (možná) nebude. ale třeba je to jinak a volná láska utužuje vztahy.

Zmínil jsem to proto, že náš soudruh na DF tvrdil, že křesťanská ideologie zachránila řeckou kulturu.

Názory o volném sexu, nebo o nenošení pancéřových podprsenek je věcí názoru a soudobé kultury. Nechci moralizovat.
Na naší první návštěvě Řecka, na Krétě jsem si koupil mosaznou sošku minojské kněžky s odhaleným poprsím, což mi tehdy připadalo dost opovážlivé.

Nevíme jak minojská kněžka dopadla aní jaký měla osobní život.

neznalosť a nevzdelanosť je spíš nutná k nalákání lidí do náboženských ovčinců. Je předpokladem pro vytvoření psychického stavu deprese, kterou léčí jen svaté zpovědi, nebo také "služba" bohovi, při které se slouží výhradně náboženským mafiánům.
"Kdo chce kam, pomožme mu tam" napovídá jakou vizi mají fanatici a že je pro klid v rodině důležité na vše jen přitakávat a tajit své názory.

Zázrak není vlastnost jevu, ale našeho nepochopení.
Dokud něco neumíme vysvětlit, dáme tomu nálepku zázrak nebo nadpřirozeno. Jakmile to pochopíme, přesuneme to do kategorie běžné přírodní jevy. Jev se nezmění, změní se jen naše schopnost ho popsat.
Je to jen přesouvání z jedné hromádky do druhé. Nepoznatelné - poznatelné.
A kdybychom jednou "našli Boha" jako pozorovatelný a popsatelný jev, dopadlo by to stejně. Přestal by být nadpřirozený a stal by se součástí reality, kterou umíme zkoumat.
Věda totiž žádné zázraky neobjevuje, ona je ruší tím, že je vysvětluje:-))

Zázraky vidím spíš jako chybnou interpretaci daného jevu lidmi s nedostatkem znalostí fyziky.

Napadá mi třeba zázračné vstání z mrtvých. Není to tak dávno kdy se věřilo i v upíra a vlkodlaky. A co teprve záchrana Jonáše velrybou. Nebo rozdělení vod Rudého moře aby mohli Izraelité zdrhnout Egypťanům.

No a Lourdes ? Zázračná uzdravení ...

Zázrak není vlastnost jevu, ale našeho nepochopení.
Tápeme, protože svět pořád jen objevujeme, nevíme, jak věci doopravdy jsou. A tak si pomáháme škatulkami. Co nechápeme, dáme mezi zázraky. Co pochopíme, přesuneme mezi přírodní jevy. Jev se nemění, mění se jen naše cedulka.
A zajímavé je, že to funguje i opačně. Věda přesouvá jevy z neznámého do vysvětleného. Víra někdy vezme i vysvětlený jev a vrátí ho zpět mezi zázraky. Každý přístup používá jinou logiku, věda eviduje a vysvětluje, víra dává význam a symboliku.
A tak stejný jev putuje tam a zpátky podle toho, jaký rámec použijeme.
V poznání pořád tápeme, ale škatulkování nám jde skvěle:-)

podle mě si odporuješ. Na jedné stran popisuješ zázraky jako něco co vysvětlit jednou můžeme, na druhé straně se ptáš jak to že jsme, jak jemožné že není nic nýbrž něco? že rozlišujeme, víme o tom že existujeme.

Tohle je zázrak největší a fakticky jediný, z kterého se odvíjí vše. Pokud pochopíme že naše existence je zázrak, dokážeme pak z tohoto porozuění odvíjet i další náhledy na život a celkový světonázor.

Někdo považuje výzkum za tápání. Já ne.
Výzkum je cílená vědecká činnost, je hledáním souvislostí a objevováním dosud neznámého

Výzkum je cílená vědecká činnost, je hledáním souvislostí a objevováním dosud neznámého...ve­decký výskum skúma to, čo je dané, čo je skryte dané, veda to dáva len dôkazmi pred oči...