Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #151333

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.01.26 15:19:16 | #151333
Reakce na příspěvek #151328

Tak choroba je obecně něco, co je stále přítomno nebo se to dostavuje v pravidelných intervalech. Pokud se deprese dostaví čas od času, tak není chorobou. Je to dokonce součástí tzv. normality, že se člověku sem tam přihodí.
Jinak jo, psychické stavy jsou stavu mozku, stavy jeho chemické konfigurace. Jenom je snad otázka, co je tady příčinou a co následkem.


 #151328 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.01.26 16:18:20 | #151335 (1)

To ale mluvime o dvou ruznych stavech. Ty mluvis o melancholickem stavu, kdy je clovek smutny, apaticky a nema chut do zivota. Ja mluvim o nemoci, kdy clovek neni schopny se obleci, nemuze vykonavat sve povolani a mysli na sebevrazdu, krome toho ma velice casto i psychosomaticke bolesti...a to dlouhodobe, nepomuze zadna psychoterapie, proste nic. Pak se ale podari najit allopaticky lek a behem nekolika dni se vsechno zmeni, dostavi se opet chut do zivota, myslenky na sebevrazdu jsou pryc a zivot jakoby zazrakem pokracuje dal stejne jako predtim. Jako kdyz mavne proutkem..zazila jsem to a proto vim, jak ostatni posuzuji cloveka, ktery onemocnel depresi.


 #151333 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.01.26 16:32:47 | #151337 (2)

Já bych řekl, že je to jedno a to samé, a rozdíl je jen v intenzitě. Hádam tak i z toho, že lékaři mluví jednou o depresi a jednou o hluboké depresi. Co vím, tak u každé těžké psychické choroby je potřeba nejprve podat medikament, aby byla zmírněna do té míry, v níž je možné uplatnit psychoterapii.


 #151335 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.01.26 16:44:37 | #151338 (3)

Ne vzdy nejdrive se zkousi tranquilizer.­.vselijaka psychopharmaka a k tomu psychotherapi­e...kdyz zustanou bez ucinku, pak zkousi antidepressiva, respektive neuroleptika(bi­polarni porucha). Vetsinou to dlouho trva, nez najdou lek, ktery zapusobi, kdyz nepusobi, dava se lithium...ale taky nepusobi u vsech. Taky jsem si dlouho myslela, ze je to stav mysli , ale je to opravdova nemoc a ti, kteri ji onemocneli, jsou k politovani...okoli se na ne diva jako na slabochy a oni neskutecne trpi a nemuzou si pomoci.


 #151337 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.01.26 17:12:44 | #151339 (4)

Neříkám, že by deprese nebyla nemoc, některé její formy nepochybně jsou, a to i když jsou psychogenní.


 #151338