I lidská práva mají nadřazenou etiku. Tedy něco co stojí nad svobodou jednotlivce a žene ho k odpovědnosti. Teoreticky. V žádném případě to není tak žeby jeidnec byl svobodný ve smyslu, mohu si dělat co chci. hlavně když druhému neubližuji a jsem hodný. Za chvíli ho dožene finančák, a různé instituce.. nepustí ho nikam bez pasu. Najendou zjistí kolik má omezení. Dnes se institut Boha a jeho zákony které byly označeny za univerzální, nahradili zákonem státu. Ale zákon státu nemůže nahradit to co nabízel Bůh, morálku ve smyslu etiky. Starat se o slabé, nemocné... dát živnivému napít, podelit se, pomoci druhému v nouzi. To nejde postihnout státním zákonem. To je věcí kultury a kultura je nábožentví. Tedy v dlouhodobém měřítku.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
