Jasně, nevíme detaily, nicméně víme, že v těle nedochází k žádným náhodným dějům (snad kromě dělení buněk), ale všechny děje jsou výsledkem procesů plnících nějakou funkci. Psychika je projevem činnosti tělesného orgánu, mozku (a míchy), takže to samé platí i pro ni. Je to obecnější otázka: proč zažívám zrovna ty emoce či pocity, jaké zažívám? Proč mám zrovna tu náladu, jakou mám? Proč se mi teď vybavila zrovna taková vzpomínka, či osoba, či melodie, či představa? Proč jsem teď dostal zrovna takový nápad? Proč se mi v noci zdál zrovna takový sen? atd. atd. Nic z toho není náhoda, ale je to výsledek nějakých funkcí. Mozek je biologický stroj a stroje si nic nevymýšlí. Všechny produkty psychiky jsou reprezentanty mozkových funkcí a tedy jsou výpovědí o nich. Vyjadřují různé skutečnosti o nás samých (o naší situaci, o tom co děláme špatně, o tom čeho si nejsme vědomi, o tom jak dosáhnout rovnováhy, o struktuře naší psychiky...). Je dobré se řídit těmito ukazateli.


obdobne dementni analogie, jako zde prezentuje
ratka.. hlad je verifikovatelny stav organismu - tve telo postrada "ziviny", ale
kdyz mas vizi kuprikladu mluviciho kere, neznamena to, ze ten ker skutecne
existuje - hlad je odrazem reality nedostatku jidla a vize kuprikladu jen
odrazem neurologicke nestability ci zbozneho prani.. co myslis, je podle tve
logiky piskani v usich pravdivym odrazem reality symfonickeho orchestru nebo jen
"porucha v prijimaci"? tvym mozkem produkovane spiritualni picoviny nevypovidaji
nic o vesmiru, ale o tom, ze projektujes sve vnitrni stavy do vnejsiho sveta,
zoufalce