jde o to kdo poučuje. Poučuje bezdětný rodič, je myšleno že je někdo poučován bezdětným rodičem.
Ale nakonec je to jedno, jen diskutujeme.
jde o to kdo poučuje. Poučuje bezdětný rodič, je myšleno že je někdo poučován bezdětným rodičem.
Ale nakonec je to jedno, jen diskutujeme.
Ano svatý otec z Vatikánu poučuje své adoptované děti - katolické soudruhy spodní třídy, přestože nemá sebemenší ponětí o praktickém životě. Nechodí do prácee, nejezdí v přecpaní tramvaji, neshání zoufale místo na zaparkování trabanta, nenechá se seřvat od nějakého nadřízeného a hlavně nemá děti v pubertě, které si dělají co chtějí, užívají drogy, neučí se a také nemá manželku, která ho denně sekýruje. Rovněž nemusí šetřit na nájem, na topení, na elektriku ...
no a víra nakonec je úplně o něčem jiném. Je to vnitřní nastavení nejhlubšího podvěodmí odkud pramení tvé motivace. Ty si je pak mžeš různě ohýbat a zdůvodňovat proč něco cítíš tak nebo onak. Ale uvnitř, v tvém srdci je to dané a ouze vychází na světlo.
Nepsal jsem o víře ve fůzi vodíku na helium v našem Slunci, nebo o
víře v existenci černých a bílých děr.
Zmínil jsem akorát, že katolíci jsou vedeni svým životem ideology bez
znalostí praktického života.
hmmm, praktický život mohou znát lépe než ateisté. Znám hodně nepraktických ateistů
Tak pokud není od mala upoután na lůžku a odkázán výhradně na pomoc druhých, tak si praktickým životem prošel.
Jinými slovy – bůh je konstruktem lidské mysli k „vysvětlení“ něčeho, co za současného stavu vědění úplně přesně neumíme vysvětlit racionálně.