V křečovitý snaze patologizovat víru v Boha si vymýšlíš blbosti. 
Přitom jsi to jediný ty, kdo ve víře v
Boha vidí něco patologického. Připsání vnitřnímu obrazu externí
nadpřirozený zdroj není psychiatrií bráno jako ztráta kontaktu s realitou.
Jako ztráta kontaktu s realitou je jí bráno např. když se boreček
považuje za elitu (= megalomanie). Žádný důkazy tady od tebe díky tvé
neschopnosti řádně uvažovat neplynou, tedy max. tak plynou ve tvé fantazii,
kterou máš vážně bujnou. Tahle neschopnost se projevuje i nemožností
správně použít logiku, díky čemuž vidíš rozpory tam, kde nejsou. Brát
věci nějak bez objektivního důkazu - to děláme v nějaké míře všichni
a říká se tomu víra. Vítej v reálném světě!
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
v tebou zminenem realnem svete plati Ockhamova britva
a jestlize mame biologicke vysvetleni v podobe neuralniho sumu, tak je tvoje
verze jen neudrzitelny balast - tvrdit, ze "věříme všichni", rozdil mezi
hypotezou zalozenou na datech a fantazii zalozenou kuprikladu na strachu
samozrejme nesmaze - my neposloucheme hlasy v hlave, my merime realitu.. jinak
tvoje zminka o "megalomanii" je rovnez komicka, protoze jste to vy, kdo si
mysli, ze jsou tak duleziti, ze jim Stvoritel vesmiru posila soukrome vzkazy do
limbickeho systemu, coz je ta nejvyssi forma narcistickeho bludu / atheista ma
pokoru pred "nekonecnem" a narozdil od vericich nema drzost vydavat svuj mozkovy
sum za kosmickou pravdu.. pokud subjekt veri, ze vnitrni obraz pochazi "zvenčí
od Boha", aniz by pro to existoval jakykoliv externi korelat, dopousti se
kauzalniho zkratu - v klinicke neurovede je atribuce vnitrniho vjemu externimu,
nedokazanemu agentovi, presnou definicí selhani reality-testingu.. to, ze se to
v "theisticke kulture" toleruje, z toho nedela fakt, ale jen socialne schvalenou
halucinaci - vas mozek proste chybuje v kodovani zdroje signalu a delate z teto
poruchy teologii, i kdyz jste jen hostitele kognitivniho parazita 