Samozřejmě kdyby se hmota přeměňovala na energii, tak by hmota mizela a
energie by přibývala. Proto není anihilace přeměnou hmoty na energii, ale
přeměnou jednoho typu hmoty na jiný spolu s přeměnou i energie, kterou ta
hmota nesla, na jiný typ energie. Foton je, coby polní částice (částice
interakcí), částicí hmoty, diletante. Dal jsem ti odkaz a když ti to bylo
málo, tak ti dám ještě jeden. Hmota není
fyzikálně definována, takže to že má foton nulovou klidovou hmotnost a
nepodléhá Pauliho principu, nehraje roli. Ano, hmota je pro fyzikální vědu
všechno to, co reálně existuje, a to samo od sebe (substanciálně), tj.
nikoliv podmíněně jako vlastnost, jak jsem psal. Neexistuje žádné
nehmotné záření, neexistuje energie bez hmotného nosiče. Prezentuješ tu
představy dřívějších staletí, kdy si lidé představovali, že hmota je
něco pevného, tvrdého, gravitačně působícího, a energie je něco, co je
nehmotné, nějaká nehmotná síla. Tyhlety představy fyzika 20. století
rozmetala. Ta ukázala, že ty nejmenší částečky oné hmoty i oné energie
jsou v základu jedním a tím samým "materiálem", liší se jen některými
vlastnostmi, které způsobují, že jeden typ těch částic se shlukuje do
struktur a tvoří tak látku, a druhý typ těch částic zprostředkovává
silové působení mezi těmito částicemi látky. Pojem čistá energie je
zastaralým, překonaným pojmem, co už nepatří do 20. století.
Takto hmota definována není, to sis vymyslel.To by odpovídalo tak leda látce
a ani té úplně ne. Když si budeš vymýšlet, ukončím s tebou debatu.
Samozřejmě, že si představuješ, jen si to z hlouposti nechceš přiznat.
Hmota ze Slunce samozřejmě letí pryč od něj v podobě neutrin aj.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
