Lidé, jako i jiná zvířata, mají v "genech" potřebu se sdružovat do
spolků lidí podobného charakteru. Příkladem nám mohou být třeba i
(kdysi) tajné spolky, jako Svobodní zednáři, sportovní spolky, jako třeba
Sokol a pochopitelně i náboženské spolky, i ten křesťanský ve starém
Římě vegetující v katakombách.
Napadá mi jedna scéna z humorného seriálu o policejní staninici, v
nějakém zapadákově jménem Visící prdel (Hengasch) nedaleko Kolína n. R.
Tam potká hlavní postava, policejní komisařka Sofie, při vyšetřování
vraždy v nějaké kapličce v lese mezi přítomnými z náboženského
procesí také svého otce.
"Táto, ty, ateista, tady?" zvolá zhrozena
Otec omluvně "To nemá s ateismem nic společného, Sofie, mně se líbí jak
ti lidé zpívají v průvodu lesem se svíčkama v rukou".