A čím ochotněji jde sborem za tím prvním, tím víc si spásu zaslouží…
A čím ochotněji jde sborem za tím prvním, tím víc si spásu zaslouží…
Spása není otázka zásluh. Je to dar od Boha.
Ochotně neznamená slepě bez poznání.
ale Bůh miluje bezpodmínečně všechny lidi, protože všichni jsou jeho stvořením, jeho děti...
Myslím, že "bezpodmínečně" není přesný výraz.
Každý vztah, pokud má fungovat, musí být reciproční.
(Jan 3:16)
Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo, kdo
v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
"Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého
jediného Syna, aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný
život."

Logický nesmysl - takže podvod - stvoření člověka dokonalou
bytostí by nemohlo v konečném důsledku vést k obětování
Syna.

na tom ale zrovna moc logického není, pokud nevycházíš z pověry, že za každý svůj hřích nebo denní, týdenní, měsíční sumu hříchů, musíš obětovat nějaké to zvířátko, třeba i holubici, tu nepěstuješ ve stádech, ne že ho dát někomu jinému, musíš ho nechat podříznout a krev musí téct správným směrem na správný kamen, ve správném chrámu...
Nešlo o pověru, ale o Zákon, přesněji o obětní řád, který
předepisoval za různé hříchy různé oběti.
Smyslem bylo uvědomit si svou nedokonalost a sklon hřešit, ale především
uvědomit si nutnost výkupného.
I proto Pavel napsal, že Zákon byl "vychovatelem ke Kristu", který přinesl
oběť za hříchy jednou provždy.
šlo o pověru a nesmyslné týrání zvířat, náboženské doktríny na
tom nic nemění..
zvíře není věc, ale živý tvor...
Z dnešního pohledu asi ano.
Na druhu stranu je vztah k Bohu a přijetí odpovědnosti za hřích
důležitější.
Obětovala se zvířata "bez vady", žádní "chcípáci". A když navíc
uvážíš, že při porážce dobytka musel hříšník držet ruku na hlavě
zvířete, byl to silný emocionální zážitek, takže si dotyčný dal
příště na hřích pozor.
Tvé reakce byla přátelská?

Byla to posměvačná provokace.
Moje reakce byla té tvé jen přiměřená.

Jistě, tvé reakce jsou vždy jen přiměřené. 
Nejsem tady od toho abych řešil tvé animozity pramenící z uražené
ješitnosti. 
Nevím odkud bereš, že jsem urážený.
Ty jsi mi ukradený.

A pokud sem vlezeš, tak máš počítat s tím, že na tebe může reagovat
kdokoliv.
Doufám, že to tady nechceš měnit - ty ješitnost.

Pokud ti jsem ukradený, zkus se podle toho zařídit. 
Nechci tady nic měnit. V ateistickém prostředí jsem vyrostl a dospěl, měl
bych co říct.