Jasně - účelově vyložené proroctví, které se vztahovalo na Krista -
ale až po tom, co se už vše stalo.
V tom případě se k tomu nějak nehodí, že pronásledoval křesťany
a dokonce ho muselo "osvítit"
Skutky apoštolů 26 :
13 Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe,
jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou.
14 Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil
hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš
proti bodcům.‘
15 "Já jsem se zeptal: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán
řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ."
Tak to ti nějak nevyšlo - to jeho "pochopení" úlohy Krista - ze SZ.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
