to boli slovanské národy, nie Slovieni...
to boli slovanské národy, nie Slovieni...
bylo to označení těch slovanských národů či přesněji kmenů. V pozdějším období si jednotlivé ty kmeny dali specifické názvy, kromě Slováků a Slovinců, proto jim dvoum ten název zůstal (jen v lehce pozměněné podobě).
Proglas bol napísaný sv. Cyrilom a Metodom pre Slovienov na Veľkej Morave, nie pre Slovincov, ani iných...
to je pravda, ale nie je možné ju spájať s historickým štátom "Veľká Morava", ktorý bol hlavne na území dnešného Slovenska a Česka, a ani s českou riekou Morava....
Spolehlivých zdrojů informací z té doby není moc. A když jsou informace nejasné, tak se "ujasňují" dodatky a interpretacemi. Tak se chabé informace stanou hypotézami a nebo ideologiemi.
Konstantin VII mohl mít zájem na velkém prostoru pravoslavného
křesťanství, byď jen na papíře, na zlost katolickému křesťanství.
Katolíci a pravoslavní byli od počátku znesváření konkurenti.
Nemusím připomínat, že v nouzi pravoslavných, postupujícími Turky, se
Řím na Byzanc prostě vykašlal.
Fakt, že Slovensko a Morava jsou dnes katolické, kdežto Srbsko zůstalo
pravoslavné také něco znamená.
I tady máš chybu z nevědomosti.

Proglas napsal jen jeden z nich,

Máš šanci 50% který.

No a? To nic neřeší.
I když napsán byl obecně pro Slovany. Všichni Slované ho uměli číst
(rozdíly mezi slovanskými jazyky tehdy ještě skoro žádné nebyli).
Ano. Všichni Slované mluvili tehdy tzv. staroslověnštinou (mohla se psát i jako staroslovienština). Rozdíly mezi slovanskými jazyky vznikly až v pozdějších dobách pod vlivem sousedních národů a tím, že patřily do různých států.
ne, ne, staroslovenčina vznikla na základe macedónskeho nárečia z okolia Solúna/Thesaloniky, a tú priniesli na Veľkú Moravu Cyril a Metod....slúžila na šírenie kresťanstva, liturgie a kultúry, a tento jazyk sa stal jazykom Veľkomoravanov...
Cyril a Metoděj se snažili vytvořit písemnou formu staroslovienštiny - stala se jí hlaholice a pak cyrilice, aby byla srozumitelná všem Slovanům. Jen na území Velké Moravy žili předkové nejen Čechů a Slováků, ale i Lužičtí Srbové, Poláci, Chorváti aj. Rozšířila se i v Bulharsku.
To ne, staroslověnština byl jazyk tehdejších makedonských Slovanů (a tedy i C&M), který u nás zavedli jen jako církevní jazyk. Ale protože slovanské jazyky tehdy nebyly ještě natolik rozrůzněné, jako jsou dnes, tak byl celkem srozumitelný. Teda aspoň si to takhle pamatuju.
Já bych rozlišil staroslověnštinu jednak jako ústní, mluvenou formu - ta vznikla z původních praslovanských jazyků a byla tehdy podobná u všech slovanských kmenů, a potom její písemnou formu jak ji vytvořili CaM. Ti vycházeli ze znalosti nářečí jižních Slovanů v sousedství Byzantské říše. Byl to vlastně první slovanský spisovný jazyk ale ovlivněný řečtinou, jazykem Byzance.
No, jen nevím, jestli se tehdejší mluvené slovanštině, která sice nebyla tolik rozrůzněná, ale zase ne tak úplně jeden jazyk, říká staroslověnština.
To je tvůj omyl.
Dej link na stránku, kde je napsané, že Slovieni je označení pro Slováky -
jinak je to tvůj výmysl a fabulace.

Slovieni ve staroslovanském jazyku znamenalo prostě Slované, označení pro všechny slovanské kmeny. Teprve později, zhruba od 10. století, se vytvářejí slovanské národy - Češi, Poláci, Rusové, Srbové aj. Někteří si z původního označení všech Slovanů ponechali slovní základ - slov, tak vznikly názvy Slováci a Slovinci. Měli je i Polabští Slované, ale ty jako tzv. pohany zlikvidovaly germánské křížové výpravy.