Dnešní Třešnička™ bude o další epizodě ruské technonekromancie, tedy oboru, ve kterém se z hrobu sovětského skladu vytáhne nápad starý skoro sto let, přelije se do plastu a slavnostně se prohlásí za inovaci. Rusové se podle všeho vrátili ke konceptu protipěchotní miny PMD-6, vyřazené už v roce 1949, jen místo dřeva dostala moderní plastové tělo. Což je zhruba jako kdyby někdo vzal telefon na pevnou linku, přidal mu USB-C a tvrdil, že by právě porazil Apple, kdyby tam byl ještě bluetooth. Samozřejmě se pořád bavíme o hnusně nebezpečné věci, která bude mrzačit lidi dlouho poté, co se poslední ruský generál odplazí do rakve. Jenže cynická poezie ruské mašinérie je právě v tom, že když dojdou moderní řešení, nezačne přemýšlet. Začne exhumovat. A z té rakve Moskva vytahuje minu, která pamatuje Stalina, případně Ježova ještě předtím, než ho soudruzi vyretušovali z fotografie i z dějin. Dnes PMD-6 v plastu, zítra kulomet Maxim s 3D tištěným krytem hlavně a držákem na powerbanku, Mosin s termovizí z AliExpressu, T-55 s klecí proti dronům a ikonou svatého Reliktu na věži (hnědí vědí), obrněný vlak s Wi-Fi heslem „Lenin1917“ a polní telefon na kliku přejmenovaný na taktický analogový mesh GLONASS 200. Ruská budoucnost prostě nepřichází z laboratoře. Ona se vykope z hlíny, dostane nový obal, razítko ministerstva Vítězství a pošle se mrzačit jako důkaz, že impérium sice hnije, ale pořád umí zkurvit den.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
dest je hodne zapotrebi - nic proti
bourkam.
1
1